"Lidé ztrácejí víru a naději," přiblížil důvody Kebza, který je vedoucím Oddělení psychosociálních determinant zdraví SZÚ. Zatímco v roce 2007 spáchalo sebevraždu 1375 lidí, loni to již bylo 1589 osob.

"Je to spojeno s pochybnostmi, že by se společenský vývoj mohl změnit nějak zásadně k lepšímu a že by stávající politická situace mohla podléhat nějakým změnám. Ne snad úplně bezvýchodnost, ale pokles víry v to, že by se poměry mohly změnit k lepšímu," přiblížil Kebza důvody toho, proč si stále více lidí sáhne na život.

Zmínil přitom i další aspekty. "Opatření jako zdanění s tím souvisejí. Většina lidí by to přijala, kdyby se státní pokladna začala plnit. Vidí, že to tak není," ozřejmil optiku, skrze níž sebevrazi vnímají nynější situaci.

Vliv krizových okamžiků je zřejmý

Nejvíc Čechů a Češek si v minulosti sáhlo na život v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich 4007. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968 a doba normalizace. V roce 1970 spáchalo sebevraždu 2824 mužů a žen. Od té doby počet postupně klesal. Na zatím nejnižší hodnotu se dostal právě v roce 2007. I když v posledních letech přibývá těch, kteří sami ukončí svůj život, stále je situace podle demografů příznivější než v minulosti.

Zhruba pětinu sebevražd loni spáchaly ženy, čtyři pětiny pak představovali muži. Podle Kebzy si sahá na život sice víc žen než mužů, svůj čin dokonají častěji ale právě muži.

Nejvíc sebevražd se odehraje na konci zimy a na jaře. Nejvyšší počet jich je v dubnu. Nejčastěji chtějí lidé ukončit svůj život v pondělí. Mnozí k tomu přikročí i o svátcích. Podle Kebzy to však nebývají Vánoce, ale Nový rok. Větší roli než samota o vánočních dnech hraje prý spíš silvestrovské bilancování.

Počty sebevražd 
RokPočet sebevražd
19344007
19702824
20061400
20071375
20081379
20091464
20101502
20111589
Zdroj: Státní zdravotní ústav