Pod záminkou, že chce vnést jasno do toho, o kom má veřejnost znát plat a odměny, připravilo ministerstvo vnitra další novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Okruh lidí, kteří by příjmy museli zveřejňovat, chce výrazně omezit.

Vnitro počítá s tím, že veřejné by v budoucnu byly platy a odměny pouze u těch funkcionářů, na které se vztahuje zákon o střetu zájmů.

Tedy politiků, jejichž platy jsou dány zákonem či vyhláškou, a jsou tedy již nyní veřejné, stejně tak šéfů některých správních orgánů i zastupitelů.

Úředníků, tedy náměstků ministra a dalších řídících úředníků se návrh novely týká jen potud, jestliže rozhodují o finančních operacích nad 250 tisíc Kč, o veřejných zakázkách nebo dělají správní rozhodnutí.

Návrh vnitra tak ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z května loňského roku, podle kterého informace o platu a odměnách poskytnutých z veřejných prostředků mají být zveřejněny a nepodléhají ochraně osobních údajů.

„Musí strpět zveřejnění odměny“

„Je to typický úřednický materiál: má chránit úředníky,“ komentoval návrh Kubiceho úřadu šéf sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).

Podle něho politici se neustále bičují, jak o sobě chtějí vše zveřejňovat, ale ve chvíli, kdy NSS dal zelenou i odhalování platů některých vysokých státních úředníků, zařehtal úřednický šiml.

„Kdybych návrh připravoval já, takhle ho nenapíšu. Nejsem z této formulace nadšený, ale zase to není něco, že bych řekl: oni se úplně zbláznili. Mě je to úplně jedno, kdo kolik bere,“ dodal Benda.

Návrh vnitra rozhodně nepodpoří šéf klubu soc. dem. Jeroným Tejc. „Pokud se rozdávají veřejné peníze, tak je potřeba, aby veřejnost věděla, jakým způsobem jsou rozdávány,“ řekl Právu. Nepovažuje za správné, aby pokračovala praxe, kdy třeba náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí bere měsíčně 170 tisíc korun.

„Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby vláda ještě omezila přístup k informacím. Pak by příjmy mohly ještě růst. Myslím si, že jestliže někdo je vysoce postavený státní úředník, tak musí strpět, že bude odměňován nejen standardně, ale že se o jeho odměně bude i vědět,“ je přesvědčen Tejc, podle kterého by úprava zákona měla odpovídat rozhodnutí NSS.

Připomněl, že soc. dem. již navrhovala, aby byl stanoven strop odměn pro vysoké státní úředníky. Podle něho by odměny měly být procenty z platu, a ne aby zvyšovaly příjmy úředníků několikanásobně.

Omezující záměr vnitra nepovažuje za správný ani odborník na otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek. „Povinnost by se nevztahovala ani na poradce ministrů a další méně zakotvené pozice ve státní správě, ředitele velkých státních firem a lidé by se ani nedozvěděli o mimořádných odměnách,“ vysvětlil Kužílek.

Jde o veřejný zájem

Podle něj je ve veřejném zájmu zachovat informovanost o platech nejdůležitějších lidí na úřadech. „Pokud ale jde o mimořádné odměny, tak postavení v hierarchii úřadu nehraje žádnou roli. Když třeba řidič dostane mimořádnou odměnu, tak bychom se to měli dozvědět,“ doplnil.

Kužílek si dokonce myslí, že záměry vnitra jsou i protiústavní. „Je možné, že někomu záleží, aby si dva tři roky zajistil schopnost uchraňovat výši platů a odměn, než by podle mého názoru zákon smetl se stolu Ústavní soud,“ řekl Právu.