Článek
Kdysi se za neoficiální bránu stáří považovalo datum odchodu do penze. To však už dávno neplatí.
I proto, že se doba odchodu do penze stále posouvá a prodlužuje se lidský věk. Dnešní mladá generace půjde do penze až po dosažení sedmdesátky. V penzi žijí v současné době ženy v průměru přes dvacet let, muži přes osmnáct let.
Jasno nevnesou ani lékaři – stáří je podle nich velmi individuální pojem a multifaktoriální jev. „Záleží na zdravotním stavu, vzdělání, sociálním prostředí, životním stylu atd.,“ potvrzuje přední česká expertka na problematiku stárnutí Tamara Tošnerová.
„Pojem senior není právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Statistická definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Jinými slovy chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy,“ uvádí ve své zprávě Český statistický úřad. Ten pracuje s věkovými skupinami 0–14, 15–64 a 65, což je v souladu se statistikami OSN a Eurostatu.
O začátku stáři ale můžeme mluvit zhruba jako o věku kolem 75 let, shoduje se neoficiálně většina expertů. Ve světě je hranice stáří často ještě vyšší. Pro Švýcary je člověk starý, když překročí 84 let, pro Kanaďany 79 let.
Rozhodující je soběstačnost
Češi posuzují stáří podle několika znaků. Především mezi ně patří fyzický stav, věk, ztráta duševní svěžesti, ztráta autonomie, neschopnost přizpůsobit se změnám, nástup do penze, problémy s řešením problémů a nakonec narození vnoučete. Jak upozorňuje studie Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí z pohledu české veřejnosti, odchod do penze považuje za znak stáří pouze 17 % dotázaných.
V tomto žebříčku se podle další expertky na problematiku stáří, socioložky Lucie Vidovičové projevuje vliv toho, jak starý člověk odpovídá.
Podle mladých lidí je rozhodující pro určení hranice stáří věk. Pro starší občany pak je klíčová skutečnost, zda se člověk dokáže o sebe postarat, následována zdravotním stavem.
Schopnost postarat se sám o sebe a být soběstačný je nejen podle laických názorů, ale i podle expertů rozhodující pro možnost být zařazen do kategorie „starý“.
Pracovat do 64 let
I když se pojem starý posouvá za hranici 75 let, neznamená to, že Češi jsou ochotni pracovat do smrti. Podle průzkumu AXA Retirement Scope by Češi rádi odešli do penze v 57 letech.
Reálně však očekávají, že si začnou užívat důchodu v 64 letech. Zájem pracovat i po dosažení oficiálního důchodového věku pramení v Česku především z obav z poklesu životní úrovně a nedostatku peněz. Průzkum potvrdil tendenci, že lidé, kteří jsou již v důchodu, označují jako začátek stáří pozdější věk než ekonomicky aktivní populace.
Průměrný věk občana Česka v roce 2011 byl 41,1 roku. Pro srovnání v roce 2002 to bylo 39,3 roku. Podíl obyvatel ve věku 65 představuje 15,5 procenta obyvatelstva, tedy 1 milión 700 tisíc osob a neustále roste. V roce 2050 by jejich počet měl překročit tři milióny.
V roce 2002 žilo v ČR 413 tisíc lidí ve věku 65–69, v loňském roce už 595 tisíc. Občanů ve věku 80–84 let bylo v roce 2002 celkem 179 tisíc, loni 234 tisíc.
Znalost věkového složení a kondice občanů má velký význam. Letos v dubnu se u žen zvýšil věk pro umělé oplodnění ze 40 na 49 let. Senioři, kteří chtějí řídit auto, musí absolvovat povinné lékařské prohlídky při dosažení věku 60, 65 a 68 let, poté každé dva roky. Studium na univerzitách třetího věku je zase podle zákona možné až po dovršení věku 55 let.