Článek
O tom, jak alarmující toto číslo je, svědčí i další zachycené hrozby v první desítce nejrozšířenějších škodlivých kódů v Česku. Jejich podíl se totiž pohyboval pouze v řádu nižších jednotek procent. V podstatě jedinou výjimkou je Agent.UWE, kterému v nejnovějších statistikách patří druhá příčka s podílem 10,5 %.
Jak je z řádků výše ale patrné, v současnosti dělá bezpečnostním expertům největší vrásky na čele právě CloudEye. Tento nezvaný návštěvník totiž ostatní hrozby v Česku doslova převálcoval.
Šíří další viry
CloudEye je tzv. loader. Poté, co napadne zařízení, do něj začne stahovat další malware, včetně obávaných infostealerů Formbook, Agent Tesla, SnakeStealer nebo škodlivých kódů Rescoms a PureLogs.
Podceňovat tuto hrozbu tedy rozhodně není na místě, neboť v podstatě otevírá zadní vrátka do Windows. A těmi se pak může dostat do počítače celá plejáda těch nejobávanějších virů současnosti.
Podobnou mechaniku útoku přitom využívají i další škodlivé kódy, které se v uplynulém měsíci umístily na předních místech žebříčku. „V červenci jsme v Česku opět nejčastěji detekovali malware CloudEyE. V čele pravidelné statistiky ho tentokrát doplnily škodlivé kódy Agent.UWE a LausivLoader. Opět jsme tu tak měli trojici malwaru, který do napadeného zařízení stahuje další škodlivé kódy,“ konstatoval Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v pražské výzkumné pobočce Esetu.
„Podobně jako infostealery můžeme na tyto škodlivé kódy narazit v e-mailových přílohách, ve kterých je útočníci schovávají do souborů připomínajících doklady k objednávkám, faktury apod. Čeština se v útocích tentokrát prakticky neobjevovala, kromě přílohy s označením CZ894_ZCU466˙pdf.js, pod kterou se ukrýval právě malware CloudEyE. Přesto je překvapivé, že se nám podařilo útoky zachytit v tak velkém objemu. Je tak vidět, že i anglicky označené soubory a dokumenty připomínající faktury mohou být v Česku nebezpečné, stejně jako přílohy označené jen znaky a čísly, které příjemce zpráv evidentně neodradí od jejich stažení a spuštění,“ vysvětlil Jirkal.
Vícefázové útoky
Zdůraznil, že tyto typy škodlivých kódů jsou obvykle využívané ve vícefázových útocích. Jejich úkolem je zakrýt škodlivou činnost a odvést pozornost od hlavního úkolu – stažení a spuštění škodlivého kódu. V poslední době se tito zákeřní prostředníci nejčastěji využívají ke krádežím hesel uložených v počítači, přesně tak totiž pracují zmiňované infostealery.
Právě otázka bezpečnosti hesel je tedy podle expertů aktuálně velmi ožehavá. „Bezpečná správa hesel je v digitálním světě již základem a nutností. Určitě stále platí, že bychom hesla neměli ukládat do internetových prohlížečů, ani si je sepsat někam do souboru a uložit do počítače. K bezpečné správě hesel jsou určené specializované programy, které je ukládají v šifrované podobě, tzv. správci hesel,“ podotkl Jirkal.
„Uživatelům a uživatelkám také nedoporučujeme, aby stejná hesla využívali u více účtů. Pro každý online účet bychom měli mít skutečně pouze jedno unikátní heslo. Existující hesla bych pak všude, kde to daná služba umožňuje, doplnil vícefázovým ověřováním – dalším faktorem, kterým své přihlášení potvrzujeme. Obvykle se jedná o otisk prstu nebo o potvrzovací kód z SMS či autentizační aplikace,“ uzavřel bezpečnostní expert.
| Nejčastější kybernetické hrozby pro Windows v ČR za červenec 2026: | |
|---|---|
| 1. | PowerShell/CloudEyE trojan (46,30 %) |
| 2. | JS/Agent.UWE trojan (10,50 %) |
| 3. | VBS/LausivLoader trojan (3,48 %) |
| 4. | JS/ModiLoader trojan (2,68 %) |
| 5. | Win32/Formbook trojan (2,16 %) |
| 6. | Win64/Aotera trojan (1,70 %) |
| 7. | MSIL/Spy.AgentTesla trojan (1,33 %) |
| 8. | JS/Agent.VAJ trojan (1,23 %) |
| 9. | MSIL/PhantomStealer trojan (1,16 %) |
| 10. | PowerShell/Starter trojan (1,05 %) |
| Zdroj: Eset | |
Jak se bránit?
- Neotevírejte podezřelé přílohy v e-mailech. Buďte opatrní zejména u souborů, které nečekáte, mají podivný název nebo se tváří jako faktura, objednávka či jiný důležitý dokument.
- Neinstalujte programy z neověřených zdrojů. Software stahujte pouze z oficiálních webů výrobců nebo z důvěryhodných obchodů s aplikacemi. Vyhněte se neznámým odkazům a pochybným stránkám.
- Pravidelně aktualizujte systém a programy. Aktualizace opravují bezpečnostní chyby, které mohou útočníci zneužít k napadení vašeho počítače nebo mobilu.
- Používejte kvalitní bezpečnostní software. Antivirový program pravidelně aktualizujte a neignorujte jeho varování. Pokud označí soubor nebo web jako nebezpečný, raději v něm nepokračujte.
- Chraňte svá hesla. Pro každý účet používejte jiné a silné heslo, ideálně uložené ve specializovaném správci hesel. Kde je to možné, zapněte také vícefázové ověřování.
- Při podezření na nákazu jednejte rychle. Odpojte zařízení od internetu, nespouštějte další programy ani se nepřihlašujte k citlivým účtům. Nechte zařízení zkontrolovat bezpečnostním softwarem nebo odborníkem a v případě podezření na únik hesel je co nejdříve změňte.
Jak zabezpečit počítač i mobil před hackery a viry
Žebříčky nejrozšířenějších škodlivých kódů zpravidla obsahují stále stejná jména. Z toho by se dalo usuzovat, že kyberzločinci neprogramují žádné další hrozby. Realita je ale úplně jiná, internetem kolují každý den statisíce nezvaných návštěvníků, kteří spoléhají na důvěřivost lidí či slabiny systému.
Nebezpečí číhá na uživatele nejčastěji na internetu. Stejně tak se ale nezvaní návštěvníci mohou ukrývat na přenosných médiích, jako jsou nejrůznější externí disky a USB flashky. Zabezpečit je tedy vhodné jakékoli zařízení i ve chvíli, kdy není připojeno k internetu.
Obzvláště to platí o chytrých telefonech a tabletech, které se objevují v tuzemských domácnostech stále častěji. Řada lidí si přitom ani neuvědomuje, že tato mobilní zařízení mohou být napadena úplně stejně jako klasické počítače. Jak zařízení bránit, se dozvíte v našem dřívějším článku.
