Článek
Vynucování hrazení mýta celní správou označil Nestrašil za letitý problém. "Spolupráce s celní správou není šťastná, když to řeknu na tvrdo, nefunguje," uvedl Nestrašil.
Čtečky platebních karet, kterými celní správa disponuje, jsou přitom podle něho uzpůsobeny tak, že je možné jednou platbou uhradit pokutu a druhou nezaplacené mýtné.
Náklady na mýtný systém nelze srovnávat
NKÚ ve zprávě poukazoval i na údajně diskriminační podmínky tendru na systém mýtného, které daly předem přednost mikrovlnnému systému. Uvedl také, že cena dodávky asi 22 miliard korun vzrostla o více než čtvrtinu. Náklady na provoz systému jsou vyšší než v Rakousku nebo v Německu, dodal.
Nestrašil ale řekl, že mikrovlnný systém je pro dálnice a rychlostní silnice efektivnější než satelitní. Nehodí se ale na silnice nižších tříd. Zvýšení ceny zakázky bylo podle něj dáno v drtivé většině projekty telematiky, které s výběrem mýta nesouvisí. Na mýtné se podle něho váže asi miliarda navíc; stát musel například objednat asi dvojnásobek palubních jednotek, když zprvu podhodnotil počet uživatelů.
Nestrašil také nepřímo zpochybnil porovnání nákladů na provoz mýtného systému. Poukázal na to, že v Rakousku jsou vyšší sazby než v Česku a není známo, jaké náklady v Rakousku započítávají. Podobně se vyjádřil generální ředitel firmy Kapsch Karel Feix, která mýtný systém v obou zemích provozuje. Pokud by v Česku byla dálniční síť a výše mýta jako v Rakousku, provozní náklady by byly podle něho obdobné.
Ministerstvo dopravy zopakovalo, že závěry zprávy nehodlá rozporovat, jen upřesňovat. "Mnohé z věcí se nám nečtou úplně jednoduše," řekl náměstek ministra Lukáš Hampl.