Podle právníků a vojáků může kvůli tomu vzít za své unikátní bezpečnostní ochrana Hradu, který se na noc uzavírá a také hlídá jako středověká tvrz. Hrad je díky tomu, že naprostou většinu nemovitostí vlastní stát (výjimkou je zatím jen Lobkovický palác), v noci hlídán jako vojenský objekt. O půlnoci, v zimních měsících ve 23 hodin, se uzavírají všechny tři brány a do objektu smí až do pěti ráno jen lidé s propustkou.

„Až církev ty domy získá, nepůjde už Hrad střežit. Bude to neodvratný malér, protože noví vlastníci budou chtít mít ke své nemovitosti přístup, a proto nebudou moci vojáci na Hradě zavřít o půlnoci vrata a tvrdit, že jde o vojensky střežený objekt,“ řekl Právu Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva a bývalý šéf legislativního odboru Kanceláře prezidenta.

Podle něj je zřejmé, že církve nenechají získané domy ležet ladem a pronajmou je např. na hotely či restaurace.

Objekty, o něž katolické církev usiluje.

Objekty, o něž katolické církev usiluje.

FOTO: ti-Právo

Velitel Hradní stráže Radim Studený v pondělí Právu řekl, že pokud by se rozšířil počet majitelů nemovitostí, a tím pádem i počet lidí, kteří by mohli vyžadovat volný noční průchod, tak to stráži značně zkomplikuje ochranu objektu.

„Za sebe mohu říci, že bych nebyl nadšený, pokud budeme zajišťovat ochranu v takto ztížených podmínkách. My ze zákona odpovídáme za bezpečnost Hradu a byl bych nerad, abychom nemohli zasahovat kvůli zákonu, který mluví o osobním vlastnictví a kvůli kterému si tam každý bude dělat, co se mu zalíbí,“ uvedl Studený.

Katedrálu církev nechala státu

Církev ale na Pražském hradě nedostane všechny budovy, které jí patřily.
V zákonu o narovnání majetkových vztahů mezi státem a církvemi totiž stojí, že se zákon „nevztahuje na katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha“ a také na jeden dům č. p. 37 stojící ve Vikářské ulici.

Podle Bárty mělo ministerstvo kultury, které zákon připravilo, takto pamatovat i na ostatní budovy na Pražském hradě. „Jediné řešení tohoto maléru je, aby v tom paragrafu, kde se mluví o katedrále, bylo napsané, že se zákon nevztahuje na další nemovitosti na Pražském hradu,“ řekl Právu Bárta.

O budovy kolem katedrály a chrám samotný se církev soudila od začátku 90. let. V roce 2006 pražský městský soud rozhodl, že chrám patří církvi. Správu nejznámějšího českého kostela a dalších nemovitostí v září 2006 převzala Metropolitní kapitula. Hned poté zpoplatnila vstup do katedrály stokorunou, čímž na sebe seslala vlnu kritiky.

Její hospodaření v katedrále ale nemělo dlouhého trvání, protože Nejvyšší soud vrátil chrám do rukou státu. Pře mezi katolickou církví a státem trvala až do doby, než ve funkci pražského arcibiskupa skončil v roce 2010 kardinál Miloslav Vlk.

Jeho nástupce kardinál Dominik Duka, který udržuje s Václavem Klausem přátelské vztahy, se krátce po svém nástupu dohodl se správou Pražského hradu na společném užívání katedrály.