Návrh umožňuje jednodušeji získat občanství cizincům, v jejichž případě by to bylo pro Česko významným přínosem „z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního“ nebo „v jiném státním zájmu“. Právě poslední bod se týká spolupracovníků českých vojáků.

Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek Právu sdělil, že česká armáda v současnosti zaměstnává místní obyvatele v Afghánistánu. Průměrně jde o 20 až 25 tlumočníků a tři až pět lidí, kteří se starají o úklid. Kolik jim stát za jejich služby platí, mluvčí neprozradil.
„Předpokládáme, že možnost udělení občanství by se v současné době týkala především místních tlumočníků, jejichž služby jsou v Afghánistánu pro Armádu ČR velmi důležité,“ říká Pejšek.

Jde jim o život

Tlumočníci podle ministerstva armádě pomáhají s výcvikem afghánských ozbrojených složek a vojáci je využívají i jako kulturní a politické poradce. Ministerstvo tvrdí, že tito lidé bývají „mimořádně ohroženi ze strany opozičních sil“ a v případě odhalení riskují i svůj život.

„Vzhledem k uvedenému považujeme za nezbytné, aby byla takovým osobám nabídnuta možnost získání občanství, což je vzhledem k jejich loajalitě k Česku jednak čestné, ale zároveň to i zvyšuje jejich motivaci působit ve prospěch ozbrojených sil ČR,“ míní obrana.

„Podmínkou je samozřejmě právě to, aby jimi vykonávaná činnost skutečně významně podpořila plnění úkolů při zajišťování bezpečnosti ČR, a aby jejich činnost ve prospěch českých vojáků v Afghánistánu trvala delší dobu,“ podotkl Pejšek.

Splnění těchto podmínek by mělo dokládat právě ministerstvo obrany, o žádostech o občanství by rozhodovalo vnitro. Na dotaz Práva, zda by tito lidé po zisku českého občanství dál pracovali pro resort obrany, Pejšek neodpověděl.

Důkladně prověřeni

Občanství nemá být podle návrhu možné udělit zájemci, který by pro stát představoval hrozbu. Ministerstvo obrany ovšem podotýká, že tajné služby spolupracovníky armády na zahraničních misích důkladně prověřují.

Z mnoha podmínek, které návrh zákona stanoví pro běžné žadatele o občanství, by již platilo jen to, že by dotyčný spolupracovník armády musel mít v Česku trvalý pobyt, a nesměl by být v minulosti pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo k nepodmíněnému trestu za nedbalostní trestný čin. To se ovšem netýká jednání, které není trestné podle českého práva.

Významný přínos pro společnost

Zda by vnitro mohlo zjednodušeně udělovat občanství „v jiném státním zájmu“ pouze zahraničním spolupracovníkům Armády ČR, není jasné. Podle mluvčí ministerstva vnitra Denisy Čermákové to nelze předjímat.

Jasněji je ale ohledně toho, koho tím návrh míní, když hovoří o významném přínosu z vědeckého, vzdělávacího, kulturního nebo sportovního hlediska.

„Půjde o významné vědce, pedagogy, umělce a sportovce, kteří představují špičku ve svém oboru,“ uvedla Čermáková.

O „vědeckém, společenském, kulturním či sportovním“ přínosu hovoří již současný zákon. Ovšem s tím, že takovým zájemcům lze prominout povinnost předložit doklad o tom, že pozbyli dosavadní občanství. Vedle toho musí mít v Česku trvalý pobyt a legálně se v zemi zdržovat déle než pět let.

Prominutí předchozí ztráty původního občanství na základě jednoho ze zmíněných přínosů se nyní podle Čermákové děje jen ve výjimečných případech, ročně maximálně v deseti. Podle nového zákona se již podmínka předchozí ztráty dosavadního občanství nemá vztahovat na nikoho, neb návrh má umožnit dvojí občanství. O žádosti o udělení občanství rozhodují nejprve ministerští úředníci. Pokud jí nevyhoví a uchazeč se odvolá a podá rozklad, má konečné slovo ministr vnitra.