Takový je alespoň většinový názor české populace, pokud se týká jejího vztahu k migrantům. Vyplývá to z publikace Postoje k migrantům sociologického ústavu AV. Jako Češi nejsme velkými příznivci multikulturalismu, různosti kultur, náboženství.

Postoj Čechů k migrantům se stává docela aktuálním, shodují se demografové a sociologové.

Česko totiž patří v Evropě k zemím, kde počty migrantů rostou nejrychlejším tempem. Jestliže v roce 1994 žilo v ČR kolem 140 tisíc cizinců, v současnosti je to už půl miliónu.

Země je zejména pro občany východních zemí atraktivní, nejen svým sociálním systémem, ale i blízkostí k vyspělým evropským zemím.

Naše republika se tak může stát určitou přestupní stanicí, umožňující se bez problémů v dalších letech integrovat do západoevropské společnosti. Dá se předpokládat, že počty migrantů do Česka v příštích letech zesílí.

Češi nejsou xenofobní

Skutečnost, že zatím nedochází ke stupňování etnického napětí či úspěšnému otevřenému prosazování antimigračních nálad, podle názorů autorů studie Yany Leontievy a Martina Vávry nasvědčuje tomu, že většina zdejší populace není otevřeně xenofobní.

Přesto není možné nevidět jistou netoleranci, jež pramení především z obav přímé konkurence, kterou přináší levná a flexibilní pracovní síla, z negativních historických zkušeností a předsudků založených často na osobních zkušenostech, uvádí studie.

Podle různých průzkumů veřejného mínění si například 74 % dotázaných myslí, že migranti zvyšují kriminalitu, nezaměstnanost, představují zdravotní riziko.

„Kdo měl v domě nelegální ubytovnu zahraničních dělníků, která vznikla z pronajatého bytu, má většinou i negativní zkušenosti s migranty,“ říká padesátiletý Petr. Hádky, rvačky, láhve alkoholu na chodbě, oplzlé narážky na procházející ženy byly na denním pořádku, dodává.

FOTO: CVVM, ti, Právo, fotobanka Profimedia

Dokonce 36 procent dotázaných vnímá cizince jako hrozbu pro svůj způsob života. Kulturní a náboženská mnohostrannost není pro Česko příliš přínosná, stát by to neměl přehánět s podporou kulturní odlišnosti menšin a migrantů, domnívá se většina občanů.

Pouze čtyři procenta dotázaných si myslí, že by cizinci měli žít podle svých zvyklostí i v hostitelské zemi, a pouze čtvrtina dotázaných (26 procent) uvádí, že cizinci obohacují kulturu a pomáhají řešit demografické problémy.

Také z Evropského srovnávacího výzkumu možných účinků populační politiky vyplývá, že přizpůsobení se místním poměrům a podmínkám Česka je pro většinu našich občanů při vztahu k migrantům rozhodující.

Jedině migranti přitom podle expertů mohou zvrátit nepříznivý demografický vývoj české populace v tom smyslu, že zastaví přirozený úbytek obyvatel země a zajistí dostatečný počet pracovních sil, tedy zaměstnanců, kteří ze svých daní přispívají do penzijních systémů země.

Češi se především obávají toho, že masa migrantů sníží nabídku pracovních míst. Levná pracovní síla ohrožuje současné zaměstnávání českých občanů podle 78 procent dotázaných. Cizinci by se měli zaměstnávat jen v profesích, o které nemají čeští občané zájem (66 procent), vyplývá z průzkumů CVVM.

Zaměstnávání cizinců by se podle názoru 78 procent občanů mělo omezit zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Vztah k cizincům, upozorňují sociologové, se mění podle společenských podmínek.