Podle jeho slov si při sledování olympiády v Londýně uvědomil, že mu koncovka -ová u zahraničních sportovkyň vadí. Rád by rozvířil debatu o tom, aby v médiích byla tato jména přechylována pouze na bázi dobrovolnosti.
„Kolikrát se stane, když je třeba v Česku vyhlašována vítězka, tak ani neví, že se mluví o ní,“ zlobí se prezidentský kandidát. Sobotka není jediným politikem, kterému se přechylování nelíbí.

V Senátu už jeho kolega, šéf klubu ODS Richard Svoboda chystá novelu zákona o matrikách, která by ženám samotným zjednodušila možnost zvolit si variantu jejich příjmení.

Svoboda upozorňuje, že jeho novela nemá nic společného s českou gramatikou. „Jde jen o jednoduchou úpravu zákona o matrikách. Ten v současnosti specifikuje podmínky, za kterých může mít žena po sňatku přechýlené či nepřechýlené příjmení. Novela by to měla nechat pouze na vůli člověka,“ řekl Právu Svoboda.

„Není snad nic privátnějšího, než jak se člověk jmenuje. O tom by neměli rozhodovat úředníci,“ dodal. S jeho návrhem nemá problém předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake, která sama nosí nepřechýlenou variantu příjmení svého manžela-cizince.

Peake - Píková

„Jsem spíše pro rozšíření práva volby. V mém případě jsem volbu neměla,“ řekla Právu Peake, jejíž jméno se podle zákona nepřechyluje proto, že končí samohláskou.

I v případě možnosti volby by však vicepremiérka neměnila. „Koncovku -ová bych asi nevolila. V cizině to působí problém, například celníci si někdy myslí, že je to jiné jméno,“ říká politička, jejíž příjmení i někteří kolegové vyslovují „Píková“.

„Po svatbě jsem to nějaký čas sama přechylovala, protože to byl nezvyk. Dnes, když o sobě mluvím, tak vždy přidávám křestní jméno. Jednak aby bylo jasné, že jde o ženu, jednak je moje příjmení krátké,“ říká Peake.

O nutnosti přidávat křestní jméno v případě nepřechylovaného příjmení hovoří i ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva, který je jinak zastáncem přechylování. „U mužských jmen můžeme používat pádové koncovky, ale u ženských nepřechýlených ne. Mluvíme pak o Billu Clintonovi, ale Hillary Clinton,“ upozorňuje na úskalí nepřechylování Oliva.

Podle zákona o matrikách se příjmení žen tvoří „v souladu s pravidly české mluvnice“. Nepřechýlenou variantu příjmení (tedy v mužském tvaru) může žena použít jen tehdy, pokud je cizinka či pokud se hlásí k jiné národnosti. Výjimku mají i ženy, jejichž manžel je cizinec nebo které budou mít v cizině trvalý pobyt.

Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva:
Návrh nepřechylovat mě vyděsil

Co říkáte na iniciativu prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky, kterému vadí přechylování ženských příjmení?
Přiznám se, že když jsem to slyšel, tak jsem se vyděsil. To přece nemůže být předmětem prezidentské kampaně, je to neadekvátní. Tam by měla patřit jiná témata, než jestli budeme psát ženská jména s koncovkou -ová. Jestli přechylovat nebo nepřechylovat, je složitá otázka, nevyřešíme ji jedním rozhodnutím. Osobně si myslím, že v běžných textech by se přechylovat mělo, je to zvykem.
Proč je podle vás přechylování důležité?
Projasní se tím, o kom vlastně mluvíme. K mužským jménům můžeme přidávat pádové koncovky, ale k ženským v nepřechýleném tvaru už ne. Potom bychom mluvili o Billu Clintonovi, ale o Hillary Clinton.
I mnoho českých žen ale zvolilo nepřechýlenou variantu. Namátkou Kateřina Emmons, Kateřina Jacques nebo Karolína Peake.
U Kateřiny Emmons se to dá pochopit, protože ta tráví většinu času v zahraničí (má manžela Američana – pozn. red.). U těch dalších dvou to pokládám za nešťastné. Uvědomte si, že se mluví o „Karolíně Peake“, ale málokdy jen o „Peake“, čili pádovou koncovku přidáváme k jejímu křestnímu jménu, používáme jinou berličku. Stejně tak bychom museli v případě nepřechylování hovořit nejen o Williams, ale o Sereně Williams, jinak by nikdo nevěděl, o kom je vůbec řeč.
Jak hodnotíte návrh senátora Richarda Svobody, který by chtěl novelizovat zákon o matrikách tak, aby si každá žena mohla variantu svého příjmení jednoduše zvolit sama?
V dnešní liberální době je možné i to. Ten problém je komplexní a musíme mít trpělivost. Uvidíme, jak se čeština popasuje se vpádem cizích slov. Osobně považuji jakékoliv nařízení za nerozumnou věc.