Článek
„Potvrzuje se, že provázanost podnikatelské a komunální sféry je příčinou korupčních jevů při transakcích s veřejným majetkem a že klientelistické a korupční praktiky zasahují jak velká, statutární města, tak malé obce,“ uvádí se ve zprávě.
Odkazuje se přitom jak na zkušenosti žalobců z jednotlivých regionů, tak na zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS), která problematiku korupce sleduje coby jedno z rizik ohrožujících zájmy státu.
„Podle BIS jsou vlivové skupiny v řadě měst schopny zasahovat do rozhodování zastupitelstev a eliminovat vliv funkcionářů samosprávy, kteří jim nevycházejí vstříc,“ píše se ve zprávě.
„Vyšetřování závažných případů, u nichž existuje podezření, že došlo k trestněprávnímu jednání, komplikují politické konsekvence a možná podjatost místních orgánů činných v trestním řízení,“ stojí dále.
Zneklidňující informace podpořil nedělním vystoupením i policejní prezident Petr Lessy, který v emotivním osobním dopise vyzval policisty k odhodlání a odvaze při rozkrývání kauz s politickým pozadím. Sbor podle něj stojí „na ostří nože“ a rozhoduje se o jeho budoucí nezávislosti.
Za přijetí úplatku stíhali 50 lidí
Odhalených trestných činů, které s korupcí souvisejí, sice přibývá, absolutní počty jsou však nadále nízké. Státní zástupci v této souvislosti hovoří právě o nízké iniciativě a efektivitě práce policie.
„Obecně se má za to, že počet zjištěných případů korupce, které jsou předmětem trestního řízení, zdaleka neodpovídá realitě,“ konstatuje zpráva.
Za přijetí úplatku bylo loni v Česku stíháno 50 lidí, což je sice o třináct víc než předloni, ovšem jde o úroveň srovnatelnou s čísly starými deset let. Pro trestný čin podplácení stíhaly loni orgány činné v trestním řízení 164 podezřelých, o 72 víc než o rok dřív, což představuje úroveň roku 2001. Za nepřímé úplatkářství si obvinění vyslechlo deset lidí, o čtyři víc než v roce 2010.
Policii chybějí nástroje
„Stále platí, že dosavadní opatření nepřinesla v této oblasti zásadní změnu a pro odhalování korupce dosud chybějí efektivní nástroje,“ podotýká zpráva Nejvyššího státního zastupitelství.
Jako příklady efektivních nástrojů, které by mohly vnést do odhalování korupce nové impulsy, uvádí zvýšenou ochranu oznamovatelů korupce, tzv. whistleblowerů, a institut účinné lítosti, který by mohl přispět k větší ochotě samotných účastníků korupčních praktik spolupracovat na vyšetřování.
Se znovuzavedením dnes zrušené účinné lítosti počítá schválený vládní záměr, a také ochranou whistleblowerů se kabinet zabýval na svém červnovém zasedání.
Podpořil návrh vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM), aby podnikatelé, jejichž zaměstnanci upozorní policii na případné nepravosti ve firmě, nemohli oznamovatele propustit nebo šikanovat například snížením odměn.