Sedmatřicetiletý muž žije bez srdečního svalu 70 dní a zotavuje se. Pokud se vše bude dobře vyvíjet, mohl by v budoucnu srdce dostat při transplantaci. ČTK to v sobotu řekl profesor Jan Pirk, který zákrok se svým týmem provedl. O operaci informovala Mladá fronta Dnes.

"Sedmatřicetiletému muži byl diagnostikován zhoubný nádor v srdci. Nešel odoperovat, prorůstal uprostřed srdce, nešířil se nikam, neměl žádné metastázy. Přemýšleli jsme, co udělat. Jediná možnost byla dát to srdíčko pryč a místo něj použít ta dvě čerpadla," řekl Pirk.

Jan Pirk

Jan Pirk

FOTO: Petr Horník, Právo

Metodu před jeho týmem zkusili jen lékaři v americkém Houstonu, kde je jedno z nejlepších kardiocenter na světě. Nebyli ale úspěšní. "Použili jsme to tak, jak oni to popsali. O něco jsme to vylepšili, takže to funguje," dodal Pirk. Rychle podle něj reagovala i zdravotní pojišťovna, která mimořádný zákrok schválila a hradí.

Zhoubné nádory srdce jsou velmi vzácné. Pirk uvedl, že v IKEM se takový případ objeví asi jednou za dva roky. U valné většiny pacientů se nezhoubné nádory dají ze srdečního svalu vyříznout.

Brašnu s bateriemi nesmí pacient odložit

Čerpadla HeartMate II, která má nyní v těle sedmatřicetiletý muž, lékaři v IKEM používají už léta. Pacienti ale vždy dostali jen jednu speciální pumpu, která měla zajistit činnost levé strany srdce. Tentokrát experti dva přístroje spojili, museli ale jejich činnost sladit. Z levé srdeční komory se pohání krev do celého těla, je tedy potřeba větší výkon. Z pravé komory se odvádí krev do plic k okysličení. "Bylo složité dvě zařízení zesynchronizovat, aby plnila tu úlohu, kterou mají mít. To se podařilo," uvedl Pirk.

Lékaři po zákroku udržovali pacienta 17 dní v umělém spánku. Je zesláblý. Nyní rehabilituje a posiluje nohy. Učí se také zařízení, které má místo srdce, obsluhovat a měnit baterie. K nim je připojený a neustále je nosí v brašně s sebou. "Až bude natolik zrehabilitován, že se sám obslouží a dojde si, kam potřebuje, tak ho přesuneme na normální oddělení a pak eventuálně domů. Počkáme pár měsíců a provedeme znovu vyšetření, jestli se nějaký nádor nevyvinul, což se může stát. Pokud by to tak nebylo, zařadíme ho na čekací listinu pro transplantaci srdce," popsal další postup Pirk, který vede kardiocentrum v IKEM.

Na otázku, jak dlouho by člověk mohl bez srdce žít, zatím není odpověď. "To nikdo neví. Je to první operace na světě," podotkl Pirk. Dodal, že pokud se přístroj používá jako náhrada levé srdeční komory, pacienti s ním žijí i sedm let. "Já si myslím, že to jedno čerpadlo, pokud se ještě zdokonalí - takže se bude nabíjet indukčně, nebude muset vést z pacienta žádný kabel, což by mohlo být tak do pěti let - tak do značné míry nahradí transplantaci srdce," míní profesor.

Existuje i náhrada celého srdce, která funguje ale na jiném principu, než dvě spojená čerpadla. Používá se podle Pirka výjimečně v USA, Německu či ve Francii. "Možná, že se ukáže, že tohle je také cesta," dodal profesor.