Hlavní obsah

Vietnamci žádají, aby je stát uznal českou menšinou

Praha
Aktualizováno

Vietnamci v Česku začali usilovat o to, aby se stali státem uznávanou národnostní menšinou. O uznání požádal Svaz Vietnamců v ČR a další sdružení, řekl ve středu bývalý předseda svazu Tran Viet Hung.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

V obchodním centru SAPA v Praze - Libuši slavili v lednu Vietnamci žijící v Česku příchod nového lunárního roku. Svaz Vietnamců v ČR uspořádal kulturní program, ve kterém přes tisíc návštěvníků shlédlo taneční číslo dětí a vystoupení herců a zpěváků.

Článek

Vietnamská komunita by ráda měla i svého zástupce v radě vlády pro národnostní menšiny. O uznání a zastoupení v tomto poradním sboru kabinetu žádají také Bělorusové.

"Svaz Vietnamců v ČR a sdružení lidí vietnamské národnosti podaly žádost vládě a parlamentu o udělení statutu oficiální národnostní menšiny," uvedl Tran Viet Hung, který v ČR žije od 70. let. Podle něj je cílem žádosti usnadnění integrace Vietnamců do české společnosti.

Podle zákona tvoří národnostní menšinu lidé s českým občanstvím, kteří v Česku žijí a od ostatních se liší etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Představují početnou minoritu a chtějí, aby je za ni okolí považovalo. Legislativa se zmiňuje i o tom, že se menšina utvořila historicky.

Její příslušníci se mohou sdružovat ve svých organizacích i stranách. Za určitých podmínek mají právo třeba na dvojjazyčné nápisy, informace ve své mateřštině či vzdělávání a vysílání ve své řeči. Od státu mohou získávat dotace na podporu jazyka a kultury.

Vláda: do ČR je přivedly ekonomické zájmy

O postavení Vietnamců a Bělorusů jednala na svém posledním zasedání rada vlády pro národnostní menšiny. Své zástupce v ní chce mít jak vietnamská, tak běloruská komunita. Podle zápisu ze zasedání jejich snahy ale ministerstvo vnitra nepodporuje. Argumentuje tím, že Vietnamci a Bělorusové nesplňují ustanovení zákona o menšinách, protože je do ČR přivedly ekonomické zájmy a jejich společenství tu nevznikla historicky. Vietnamci se prý také dost nesnaží integrovat.

To představitelé komunity odmítají. "Pro nás jako pro první generaci je čeština těžká. Je to bariéra. Ale druhá generace česky už umí. Rodiče dbají na to, aby jejich děti měly ve škole dobré výsledky a studovaly," uvedl Tran Viet Hung. Podle Duong Viet Dunga z chomutovského svazu jsou tak Vietnamci pro Česko přínosem.

Počty příslušníků menšin v Česku mělo upřesnit loňské sčítání lidu. Údaj o národnosti byl ale nepovinný. Víc než čtvrtina lidí ji tedy neuvedla. "V obou komunitách počet osob se statutem cizince výrazně převyšuje počet občanů ČR, kteří se hlásí k těmto národnostem," uvádí rada stanovisko vnitra v zápisu.

Občanem ČR nejdříve po pěti letech

O občanství může cizinec ministerstvo vnitra požádat, pokud v Česku žije s povolením k trvalému pobytu nejméně pět let, má čistý trestní rejstřík, platí daně a sociální pojištění a plní i další požadavky. Musí také prokázat, že pak pozbude dosavadní občanství. Pětiletý pobyt mohou úřady prominout třeba tehdy, pokud se žadatel v Česku narodil, jeden z jeho rodičů má české občanství, čeští rodiče si ho osvojili, jeho manžel či manželka jsou čeští občané či má postavení uprchlíka.

Od roku 2000 do roku 2010 udělila ČR své občanství podle údajů ministerstva vnitra 12 702 cizinců. Vietnamci tvoří jen část z nich. Například předloni občanství ČR dostalo 947 cizinců, z nich 52 pocházelo z Vietnamu. V roce 2009 ho stát udělil 1017 osobám, z nich bylo 42 z Vietnamu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám