Celkem 41 procent lidí má podle průzkumu za to, že rozhodování politiků v nejvyšší míře ovlivňují úplatky a korupce. Třiadvacet procent přisuzuje rozhodující vliv zájmovým skupinám a lobbistům, zatímco podle sedmi procent dotázaných se politici často rozhodují pod vlivem médií.

Mínění o vlivu institucí a skupin obyvatel na rozhodování politiků (v %)
 1 (v nejvyšší míře) 2
3
4
5
6
7 (vůbec ne)
Úplatky a korupce
41
28
 166
4
 2 2
Zájmové skupiny a lobby
23
24
 16 12 8 6 5
Média
7
15
 24 19 13 9 9
Voliči vlastní strany
5
10
 21 23 17 12 9
Stávky a demonstrace 3
8
 19 25 20 13 9
Odbory
1
5
 19 28 20 12 9
Průzkumy veřejného mínění
3
8
 17 22 16 14 13
Vědci a odborníci
1
6
 15 24 20 15 11
 Občané 2 4 10 17 19 21 27

„Zatímco podíl lidí, kteří se domnívají, že zájmové skupiny ovlivňují rozhodování politiků v nejvyšší míře, se od předchozího průzkumu z března 2011 významně nezměnil, podíl lidí, kteří stejně smýšlejí o korupci, narostl o devět procentních bodů,“ upozornilo CVVM.

Korupce navíc podle průzkumu dosáhla aktuálně rekordní hodnoty od roku 2002, kdy se datuje začátek sledování tohoto tématu. Podíl lidí, podle nichž korupce ovlivňuje rozhodování politiků, je tak nejvyšší za posledních deset let.

Oslovení občané se vyjadřovali také k tomu, jak by měla být posuzována morálka politiků. 60 procent z nich si myslí, že přísněji, podle 36 procent platí pro politiky stejná pravidla v posuzování morálky jako pro ostatní a tři procenta se domnívají, že by se politikům mělo leccos odpustit.

Téměř dvě třetiny lidí mají za to, že by se jednání politiků mělo posuzovat včetně jejich soukromého života. Naopak bezmála 40 procent je toho názoru, že by měli být hodnoceni pouze podle výkonu své funkce.