Advokát německého řádu (řád bratří a sester německého Domu panny Marie v Jeruzalémě) Václav Zeman Právu sdělil, že s žalobami sice vyčkávali, ale nezřekli se jich. „Čekáme na restituční zákon, abychom mohli zvážit, jak dále postupovat,“ řekl Právu.

Největší spor? O rok 1948

Pedagog z CEVRO Institutu a odborník na církevní restituce Jakub Kříž pro Právo uvedl, že až bude zákon schválen, církevní subjekty od podávání žalob nebude již nic odrazovat.

„Soudy se přiklonily k tomu, že vydávat majetek, který byl zabaven před rokem 1989, je možné pouze podle restitučních předpisů a na ně je potřeba počkat,“ vysvětlil Kříž.

Podle informací Práva bude nespokojených vícero, protože stát bude majetek vydávat jen v případě, že církve či řády bezvadně splní řadu podmínek. Největší spor bude o tzv. rozhodné období, kdy budou muset církve dokázat, že jim majetek patřil 25. února 1948.

To bude pro některé řády problém, protože jim majetek zabavili nacisté a čs. stát jim ho jako údajným zrádcům a nepřátelům národa podle Benešových dekretů nevrátil nebo nedošlo k zapsání do pozemkových knih.

Nacisté zabrali majetek i židovským obcím a pravoslavné církvi, ale ty podle vyjádření jejich představitelů všechny své nároky vypořádaly. S dokazováním vlastnictví v roce 1948 budou mít problém hlavně bývalé německé řády.

Cisterciáci mají problém s lesy

Bývalý řád německých rytířů vlastnil na severu Moravy 20 tisíc hektarů lesů, zámek Bruntál, hrady Sovinec, Bouzov či lázně Karlovu Studánku. Majetek jim sebrala německá říše a čs. stát jim majetek nevrátil s tím, že podléhá Benešovým dekretům. Řád se obrátil na správní soud a ten mu v roce 1948 vyhověl, ale kvůli změně režimu nebyl rozsudek nikdy vykonán.

Stejný problém se zápisy v pozemkových knihách budou mít cisterciáci ve Vyšším Brodě, kterým patřily čtyři tisíce hektarů lesů a další nemovitosti. I těm majetek vzali nacisté a poté čs. stát. Také v jejich případě správní soud rozhodl, že jich se dekrety netýkají, ale kvůli změně poměrů se rozhodnutí nepromítlo do listu vlastníků.

Podle převora vyšebrodského kláštera Justýna dokážou, že jim majetek patřil. „Všechny potřebné dokumenty máme a již jsme je předložili ministerstvu kultury,“ řekl Právu převor.

V případě lesů ale budou mít problém. „Vyšebrodští cisterciáci lesy nevlastnili v rozhodném období, tedy 25. února 1948. Byly jim totiž zabrány už o tři roky dříve na základě Benešových dekretů,“ řekla v roce 2008 v tisku Andrea Kroupová z tiskového odboru Lesů ČR. „Na této informaci se nic nezměnilo,“ řekl Právu mluvčí Lesů Zbyněk Boublík.

Dekrety prolomeny nebudou, tvrdí Benda

Jeden z autorů zákona, poslanec ODS Marek Benda, připouští, že soudy budou muset spory řešit, ale nečeká, že by církve soudy zahltily. Odmítá také, že případné vrácení majetku řádům, které o něj přišly kvůli Benešovým dekretům, povede k  prolomení dekretů a k žalobám šlechticů a odsunutých Němců.

„Podle mého se nic nestane a nic by se nestalo, kdybychom německému řádu majetek vrátili podle zákona, protože podle vší spravedlnosti by ten majetek měli získat zpět, když Nejvyšší správní soud tehdy rozhodl, že to zabrání bylo nespravedlivé,“ řekl Právu Benda.

O vrácení majetku bude moci požádat 17 registrovaných církví a náboženských společností a také desítky řádů a kongregací. Mezi těmi, kdo o navrácení majetku požádají, je i katolická Charita.

„Teď si mapujeme, co Charita vlastnila. Obávám se ale, že toho moc nebude, protože řada nemovitostí přešla na obce a samosprávu,“ řekl Právu ředitel Charity Oldřich Haičman.

Dodal, že v minulosti vlastnili hlavně budovy, v které provozovali např. sirotčince a domy pro padlé ženy. Obce a kraje nebudou muset církvím jejich majetek vracet. Tuto povinnost bude mít pouze stát – Lesy ČR, Pozemkový fond a některé další státní instituce.