Poprvé o něm Novinky napsaly až ve středu 22. února, když se zabývaly šířením této nepravdivé zprávy, a hned v úvodu článku uvedly, že zprávu na rozdíl od jiných serverů nezveřejnily.

Šídlo se na článek odvolává, ale četl ho vůbec? Buď nedbale, nebo vůbec. Takže nezbývá než konstatovat, že si nejprve vymyslil falešnou zprávu (podobně jako ParlamentniListy v případě pokladníka) a pak principiálně odsoudil „viníka“.

„Byla to trefa, informaci převzal například server Novinky, iDnes, Týden, Deník...“ píše Šídlo a pak moralizuje: „iDnes a Deník se omluvily, že přispěly k šíření lží. Novinky (webová verze Práva) něco takového ani nenapadlo...“ A Šídlův závěr je zdrcující: „Tohle je případ do učebnic žurnalistiky, a pokud možno, už od tohoto semestru.“

Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo určitě neměl na mysli to, že by se měli adepti novinařiny učit o tom, jak on sám někoho nejprve křivě obvinil, a pak ho na základě své lži zásadově odsoudil. Kdyby se pořádně seznámil s fakty a dal napadenému příležitost se vyjádřit, nemusel by lhát. I to je pro novinářské studenty užitečná lekce.

Kdo jinému jámu kopá,...

Jindřich Šídlo nejprve v reakci na tento článek zaslal šéfredaktorovi Novinek Vladimíru Dušánkovi e-mail, ve kterém se Novinkám omluvil, vzápětí omluvu vzal zpět s tím, že si text pamatuje.
Novinky se budou omluvy od HN domáhat u soudu.