Zatímco doposud mají odboráři na informování zaměstnavatele tři dny před zahájením stávky, nově by měla být lhůta pětidenní.

V současnosti nemusí odbory jména stávkujících zaměstnanců zaměstnavateli hlásit. Jsou tak anonymitou chráněni před případným nátlakem. "Protože zaměstnanec je v době legální stávky chráněn a zaměstnavatel v době počátku stávky již jména zaměstnanců znát může, a vzhledem k tomu, že pro účely plnění svých povinností je zaměstnavatel dokonce znát musí, jeví se tato anonymita jako zbytečná," uvádí mimo jiné text návrhu.

Za "odstávkovanou" pracovní dobu přitom nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. "Jména stávkujících hlásíme zpětně," komentoval současný stav Luboš Pomajbík z Odborového svazu dopravy.

Náhrada škody upravena nebude

Zákon by se neměl vztahovat na všechny stávky.  "Nadále tak zůstane prostor pro stávky, které nebudou zákonem upraveny," uvádí se v materiálu MPSV. Tedy pro ty, které jsou protestem proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem a nesměřují proti zaměstnavateli, a pro ty, jejichž organizátorem nebude odborová organizace, ale někdo jiný.

Původně přitom ministerstvo uvažovalo vypracovat zákon, který by se týkal i těchto případů. Nebylo prý ale možné najít jednotnou definici účastníka, organizátora a úpravu náhrady škody, a proto od toho MPSV upustilo.

Stávka na dráze by měla být omezena

Rozhodnutí o legálnosti protestů podobných celostátní stávce v dopravě, která se uskutečnila loni v červnu a byla zaměřená proti sociální politice vlády, tak budou stejně jako v současnosti nadále záviset na soudu.

Záměr zákona navrženého MPSV přesně specifikuje skupiny, u kterých se omezuje právo na stávku, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví. Nově mezi ně přibyli ti, kdo pracují na dráze. Pokud se rozhodnou stávkovat, budou muset po dobu stávky zabezpečit minimální služby.

Informační tabule na pražském Hlavním nádraží.

Informační tabule na pražském Hlavním nádraží v době stávky

FOTO: Petr Janiš, Právo

"Ochranu života a zdraví plníme vždycky," řekl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. To však podle něj nemá s minimální službou nic společného. Ta je prý nepřijatelná. "Navíc existuje jedno rozhodnutí Evropského soudního dvoru, který toto zamítl," dodal.

Stávkující o práci nepřijdou

Věcný záměr zákona dále stanovuje, že návrh na určení nezákonnosti stávky lze podat do 15 dnů od jejího vyhlášení, a také to, že od oznámení stávky až do jejího ukončení nesmí zaměstnavatel přijímat náhradu za stávkující zaměstnance. Podle současné legislativy tak nesmí učinit pouze v jejím průběhu.

Upravují se také podmínky, za kterých může zaměstnavatel kvůli stávce částečně nebo úplně zastavit práci na pracovišti.