Přesto bude počet obyvatel Česka klesat. Kolem roku 2100 by mělo mít podle prognózy i s cizinci 8,8 miliónu obyvatel, bez migrantů by jich však bylo jenom šest miliónů.

Česko má tři základní zdroje, odkud k nám migranti z jiných zemí přicházejí, a to většinou za prací. Naprostá většina cizinců pracujících v České republice přichází z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Vietnamská populace v ČR představuje v porovnání s počtem obyvatel největší koncentraci tohoto etnika v Evropě.

Podle posledních dostupných údajů žije v ČR 130 tisíc Ukrajinců, 71 tisíc Slováků a 60 tisíc Vietnamců. Celkem tvoří cizinci kolem čtyř procent populace, v přepočtu jich zde žije přes 430 tisíc.

Tím, že jádro migrace tvoří členové pouze tří národů, se Česko odlišuje od ostatní Evropy, kde je národnostní složení migrantů podstatně širší a také jich tam žije více.

Jednou ano, podruhé ne

Vztah k migrantům je v Česku zatím výrazně účelový a nesystémový, shodují se experti. Potvrzuje to i Daniel Münich z CERGE. „Jednu je vítáme, jednou se jich zase chceme zbavit, záleží na stavu ekonomiky. V čase krize jim dokonce kupujeme zpáteční letenky,“ podotkl.

Cizinci na to reagují tím, že z pracovního poměru, který může být ukončen zánikem pracovního místa, si pořizují živnostenská oprávnění, jejichž počet v posledních letech výrazně stoupá.

Vzdělanostní struktura migrantů je zpravidla vyšší, než jakou vyžadují profese, ve kterých v Česku pracují, upozorňuje Münich. Platí to zejména o Ukrajincích, na stavbách se můžete poměrně často setkat například s bývalými učiteli.

Pro českou ekonomiku mají význam především ti cizinci, kteří se zde chtějí dlouhodobě nebo trvale usadit, odvádějí zde daně a sociální odvody, jsou kvalifikovaní nebo zajišťují chybějící služby.

Jednou migranty vítáme, jindy se jich zase chceme zbavit. Záleží na stavu ekonomiky Daniel Münich, institut CERGE

Do Česka ale zatím neumíme přilákat a následně udržet ty migranty, které potřebujeme. Tedy vzdělané lidi, pracovníky s vyšší kvalifikací. Tito lidé totiž pro to, aby v hostitelské zemi trvale zakotvili, potřebují i zázemí pro své rodiny. Mít zde rodinu, je základem pro to, aby kvalifikovaní migranti uvažovali o tom, že v zemi zapustí nové kořeny. To se však zatím příliš systematicky neřeší. Varující je také to, jak upozorňují statistici, že po příchodu do ČR postupně klesá plodnost cizinců.

Výjimkou je vietnamská komunita, z níž v Česku zakotvila a natrvalo žije již i druhá a třetí generace.

Berou našincům práci?

Integrace cizinců v Česku má i další problémy. Výsledkem je vytváření uzavřených komunit, které se kontaktům s většinovou populací spíše brání. K tomu přispívá i protikladný vztah většinové populace k cizincům. Na odlišný způsob života a odlišnou mentalitu cizinců nejsme historicky připraveni ani zvyklí. Toho zneužívají též zločinecké struktury. Jejich členové přicházejí na naše území spolu se skutečnými zájemci o práci – jejich neznalosti i obav a využívají k jejich zastrašování a okrádání.

Zejména v dobách ekonomického poklesu bývá nezřídka vyslovován názor, že cizinci berou českým zaměstnancům práci. Dopady na zaměstnanost české populace jsou ale spíše lokální. Cizinci působící ve službách mohou snižovat i místně obvyklou hladinu mezd. Současně to ale posiluje konkurenceschopnost, neboť služeb je nabízeno více.

Pro ekonomiku státu je však rozhodující, aby migranti a jejich firmy řádně odváděli daně.