Hranicí pro ochranu lidí bez přístřeší byla loni tři noci po sobě se opakující teplota minus 10 °C. Jen do poloviny loňského ledna zemřely v Praze kvůli podchlazení organismu dvě desítky bezdomovců. O letošní mírnější zimě jde zatím podle záchranářů o devět lidí.

Náměstek primátora Ivan Kabický (ODS) oznámil, že se podmínky pro ochranu bezdomovců s nastupujícími mrazy zmírnily. Minus 10 °C tři noci po sobě už neplatí. „Ve středu jsem vydal závazný pokyn, aby to bylo minus 5 °C,“ uvedl Kabický s tím, že se v centrech a na lodi Hermes bude tolerovat i nižší hladina alkoholu v krvi.

Hala nejspíš nebude

Aby bezdomovci nemrzli, věnovala společnost městu nafukovací halu. Jenže Praha neví, co s ní. Neví, kam ji postavit, protože k tomu mají výhrady radnice, na jejichž teritoriu by se lidé bez přístřeší měli objevit. A magistrátu ani není jasné, z čeho by se platil provoz.

Dar chránící lidi bez přístřeší před zimou město spíše nechce. „Praha stojí před otázkou, zda to přijmout. Přijala by halu pouze, když půjde o součást integrovaného záchranného systému,“ odpověděl Kabický v přetopeném zastupitelském sále na interpelaci šéfky pražské KSČM Marty Semelové.

Kabický tvoří novou koncepci bezdomovectví, posílit by měli terénní pracovníci. Podle odhadů počet lidí bez přístřeší v Praze poklesl ze čtyř asi na tři tisíce, bezdomovci si asi hledají přívětivější útočiště. Do Prahy se sjíždějí prý především ze severních Čech a Moravy.

Koncepce má podle náměstka ovšem přinést biometrickou registraci bezdomovců, např. otiskem palce. Neregistrovaní by neměli nárok na městské sociální služby, tedy například na přespání v teple lodi Hermes. Kabický jedná s církvemi, aby jejich centra přijala městské návrhy.

Alespoň židle se najde

Přestože se odhaduje, že v Olomouci je zhruba šest stovek bezdomovců, zdejší městský azylový dům zatím neobléhají. „Máme sice plno, ale když by už nebyla volná postel, mohli by zájemci přespat aspoň v teple na židli. Zatím se to však ještě nestalo,“ řekla Právu vedoucí azylového domu Vlasta Krosesková. Městský azylový dům má v současnosti kapacitu 48 míst, deset dalších může nabídnout v nocležně. V Olomouci mohou lidé bez domova využít mj. i azylový dům charity.

Desítky lidí spících na židli. To není v těchto dnech v azylovém domě plzeňské městské charity vůbec nic výjimečného. „Praskáme ve švech. Ale ne kvůli současným mrazům, takto to u nás vypadá už od počátku zimy,“ řekl Právu vedoucí zmíněného zařízení Džemal Gërbani. „Máme obsazených všech 56 lůžek a denně dvacet až pětadvacet lidí přespává na takzvaných teplých židlích,“ podotkl Gërbani.

„Nechceme nikoho odmítat, ale kdyby se u nás chtělo ubytovat ještě dalších deset dvacet zájemců, tak už se sem prostě nevejdou. Zatím k tomu naštěstí nedošlo, ale máme pro tento případ s magistrátem předjednanou náhradní ubytovnu,“ dodal Gërbani. „Bezdomovců stále přibývá, meziročně tak o patnáct procent,“ upozornil Gërbani a doplnil: „Své dělá zřejmě hospodářská krize a také se zřejmě začalo proslýchat, že poskytujeme kvalitní služby.“

Rozdávaných jídel ubývá

V Brně začali už předloni jako první v zemi s rozdáváním polévek i hlavních jídel bezdomovcům a sociálně slabým. Jsou to neprodaná jídla, která by se beztak znehodnotila.

„Denně do našeho Domu Josefa Korbela v Mlýnské ulici spořádaně přichází asi stovka bezdomovců, mohou si koupit chleba namazaný máslem po dvou korunách a polévku za pětikorunu. K tomu rozdáváme každý den po 30 až 40 porcích jídel z restaurací, někdy ale je jich i méně,“ říká ředitel Centra sociálních služeb Armády spásy v Brně Pavel Kosorin.

Podle manažera projektu s jídlem zdarma Petra Janíka za loňský rok svezli z restaurací 6515 porcí poledních menu a 7135 porcí polévek. Proti předchozímu roku bylo o 290 porcí méně. Není to tragický pokles, říká Janík, ale odráží uvažování restauratérů, kteří nyní přesněji odhadují prodané množství jídel. Z původně zapojených 17 restaurací v roce 2010 čtyři provozovny skončily a jedna změnila majitele, který se už k projektu nepřipojil.