Ovšem pozor, není to žádný návod, jak se zbavit odpovědnosti po skutečném požití alkoholu, protože nadýchaný alkohol se z plic velmi rychle ztratí.

„Z krve do dechu se dostává alkohol vždycky, ale z dechu do krve nikdy. Po nadýchání výparů se nikdo nemůže cítit omámený, neboť alkohol není v krvi, tudíž ani v mozku. Takovým výmluvám nelze věřit,“ řekl přednosta zmíněného Ústavu soudního lékařství Miroslav Hirt. Uvedl příklad řidiče s nadýchaným jedním promile, vymlouval se, že v hospodě se jim rozlila pod stolem láhev slivovice a on se nadýchal.

Plukovník Štěpán Zachara ukazuje různé typy dechových analyzátorů.

Plukovník Štěpán Zachara ukazuje různé typy dechových analyzátorů.

FOTO: Jan Trojan, Právo

Smyslem experimentu bylo, shodují se lékaři i policisté, zamezit zbytečným diskusím s řidiči. Experimentátoři použili deset osobních automobilů různých značek a také různé typy neředěných, na trhu dostupných nemrznoucích směsí pro teploty od minus 19 do minus 35 stupňů Celsia. A také tři typy analyzátorů německé a britské výroby, které výrobce průběžně certifikuje a policie přezkušuje.

Za pár minut bylo po promile

„Provedli jsme 34 zkoušek, ani v jednom případě nebylo dosaženo nulové hodnoty alkoholu v dechu před uplynutím čtyř minut. Nejdéle přetrvávala falešná pozitivita zkoušky 13 minut, byla to Škoda Superb s automatickou klimatizací a Škoda Octavia. Tam jsme také dosáhli maximální hodnoty 0,71 promile,“ líčil profesor Hirt.

Nejmenší hodnotu naměřili kolem 0,3.

Podobnou hodnotu, 0,7 promile by policisté například naměřili 80kilogramovému muži, jenž by vypil 1,5 až dva decilitry rumu na ex a na lačný žaludek. „Do patnácti minut by takový chlap o sobě nemohl tvrdit, že je střízlivý. O to více by pak v praxi vysvětloval střízlivý řidič, že se jen nadýchal etylalkoholu ze směsi v ostřikovači,“ říká Hirt.

Zkoušky se dělají opakovaně

V praxi to tak ale nebývá. Vedoucí odboru služby dopravní policie ČR, krajského ředitelství Zlínského kraje Štěpán Zachara ujistil, že podle jejich metodiky provádějí dechovou zkoušku opakovaně, případně následují další kroky – lékařské vyšetření s odběrem krve, případně moči. „Ověřili jsme si, že naše postupy jsou správné,“ zdůraznil Zachara.

Odborníci sledovali rychlost působení alkoholu z výparů směsi do ostřikovače, působí do 30 sekund, vyzkoušeli také maximální hodnoty, kdy použili ostřikovač v uzavřené kabině intenzivně, jako když jedete po blátivé cestě za náklaďákem.

Podle Hirta to odpovídá až čtyřnásobnému hlubokému nadechnutí řidiče. Ovšem, zdůraznil, správná dechová zkouška by měla proběhnout venku, mimo automobil. Po dvou nadechnutích na čerstvém vzduchu alkohol z dechu mizí. „Pokud je pozitivita v dechu i po druhé zkoušce, nemohl se alkohol do dechu dostat odnikud jinudy než z krve,“ zdůraznil Hirt.

Právu řekl, že neexistuje látka, která by snížila účinek alkoholu při dechové zkoušce. „Není možné žádným způsobem podstatně urychlit snižování hladiny alkoholu v těle. A následkům kocoviny zabránit je ještě horší. Nerad to říkám, ale je to tak – alkohol je jed. Pokud do sebe alkohol vpravím, jsem otrávený, intoxikovaný. Každý si to musí rozmyslet sám,“ říká Hirt.