„V noci jsme jednali jak s církvemi, tak dovnitř koalice o zárukách transparentního převodu církevního majetku a úsporách ve státním rozpočtu, které mohou vytvořit zdroje nejen pro finanční narovnání s církvemi. Vzhledem k ultimátu, které jsme dostali, jsme se snažili o nalezení co nejzodpovědnějšího východiska z této naprosto nesmyslně vyhrocené situace,“ popsala ráno události posledních hodin po jednání vedení VV a jejich poslaneckého klubu Právu vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake.

„Domnívám se, že jsme východisko nalezli. V souladu s koaliční smlouvou podpoříme církevní restituce,“ potvrdila stanovisko klubu Peake.

Šéf poslanců VV Vít Bárta na středeční tiskové konferenci poděkoval za zprostředkování úterního jednání se zástupci církve lidoveckému senátorovi Jiřímu Čunkovi. [celá zpráva]

"Strana uvěřila garancím, já ne"

„Uvěřili jsme garancím pana premiéra. Tedy strana jako celek, já nikoliv,“ vysvětlil změnu postoje místopředseda VV Tomáš Jarolím.

Podle něj má podobný skeptický postoj k financování restitucí více členů klubu. Na otázku, zda budou VV ve Sněmovně při hlasování jednotné, odpověděl záhadně: „Budeme kontrolovat plnění toho, co bylo dohodnuto. Aby nebyly restituce financovány například z důchodů nebo nečeho podobného.“

Občana se prý restituce nedotknou, tvrdí VV

V usnesení, proti kterému nezvedl ruku ani jeden z přítomných poslanců a nebyl proti němu ani jeden ze zástupců jednotlivých krajských rad, vysvětlují VV svůj obrat tím, že byly premiérem ujištěny, že převod církevního majetku a nakládání s ním bude transparentní.

„Shodli jsme se na jednání s premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích. Neboli občana se toto vyrovnání nedotkne a peníze budou nalezeny jinde. Slovo premiéra při tomto posledním jednání tedy nakonec je to, co rozhodlo o podpoře ministrů VV o podpoře církevních restitucí,“ oznámil předseda strany Radek John.

Stačilo se zeptat klubu

Věci veřejné od pondělí řešily, jak ven ze šlamastiky, kdy odmítaly naplnit koaliční smlouvu v podobě restitucí a čelily tak pádu vlády, zároveň však nechtěly odejít ze sporu jako poražení. Na pondělním jednání jim premiér Petr Nečas (ODS) sdělil, že vyhodí každého ministra, který ve středu restituce nepodpoří. To by podle všeho znamenalo rozpad koalice a pád vlády.

Celodenní úterní tanečky představitelů VV žádné výsledky nepřinesly. V užším vedení se hlasovalo o tom, zda „ustoupit ultimátu ze strany Nečase a Kalouska“, ale hlasování skončilo nerozhodně - 5:5. Navečer pak špičky VV jednaly s kardinálem Dominikem Dukou i s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem, což žádné ovoce nepřineslo.

Nakonec se vedení rozhodlo oslovit poslanecký klub, který ministrům dal „jasný mandát“ hlasovat pro církevní restituce.

VV chtěly obměňovat vládní posty

Dohoda o narovnání se 17 církvemi leží na stole již delší dobu a vychází z koaliční smlouvy. VV ale začaly protestovat, že v době nastupující recese není jasné, odkud bude stát financovat 30leté vyplácení peněz. Kalousek sice nabídl, že by se narovnání financovalo z rozpočtových kapitol jeho resortu financí, podle neformálního lídra VV Víta Bárty však ani taková nabídka nic neřešila.

VV samy prosazovaly návrh, aby stát hledal úspory pomocí personální rošády ve vládě a slučováním ministerstev. To zase koaliční partneři označili za nekalé praktiky a odmítli o návrhu jednat ve spojitosti s restitucemi.

Ještě minulý rok požadoval zase Bárta výměnou za souhlas s restitucemi pro církve dodání miliard korun na dopravu. [celá zpráva]

Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích 30 let. Částka by měla být úročena ve výši inflace.

Církevní restituce se řeší již přes 20 let
Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.
Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila Římskokatolické církvi.
Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů.
S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží.
Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl, a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).
Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve Sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
Zdroj: ČTK