Podle sociologů je znepokojující, že se dvě pětiny členů rodin s dětmi nejsou během týdne schopny sejít ani u společné večeře. U společné snídaně se pak občas sejde pouze 37 procent členů. Vyplývá to z průzkumů agentury J.L.M., která se zabývá stravováním rodin.

Společné stolování přispívá podle psychologů k tomu, že se členové rodiny vzájemně neodcizují. Děti i dospělí se naučí otevřeně hovořit nejen o svých problémech, ale i radostech, projevovat emoce, umět se podělit o zážitek, dodávají psychologové. Děti se rovněž naučí určitému rodinnému harmonogramu, pravidlům společného života.

Jídlo spojuje

„Společné jídlo drží rodinu pohromadě,“ říká psycholožka Radana Štěpánková.

„Zejména děti potřebují cítit, že jsou součástí rodinné pospolitosti. Čerpají z tohoto pocitu jistotu,“ dodává.

Situace se zlepšuje jen o víkendech, kdy společně se svými dětmi obědvá 78 procent rodičů. Podle sociologů ale i při společném jídle v pětině rodin přitom hraje televize či je puštěn počítač. Rodina tak společně jí, ale současně se každý dívá na svou obrazovku, takže na společně sdílené zážitky rovněž nezbývá moc času. Její členové tak zůstávají dál atomizovaní, izolovaní do svých nesdílených problémů.

Společné jídlo v rodinách s dětmi má obrovský význam, potvrzuje pětatřicetiletá Martina, matka dvou dětí. „Při společném jídle jsou nenásilně vymezeny i základní role: muž, žena, dítě, a také vztah manžel−manželka. Vazby mezi členy rodiny posiluje i samotná příprava jídla, či naopak úklid stolů a nádobí, když se do ní zapojují děti, naučí se kooperaci a spolupráci, které jsou rovněž v rodině potřeba,“ dodává.

Že rodinám ubývá stále více příležitostí ke společným zážitkům, potvrzuje opět průzkum. Kdy naposledy společně sportovalo s rodiči, si už ani nevzpomíná 35 procent dotázaných dětí.

Podpora zdravého způsobu života

Společné pravidelné jídlo, jeho vhodné složení má význam i zdravotní. Dobrá, kvalitní strava společně se sportem je nejlepší prevencí před nádorovými a kardiovaskulárními onemocněními. Pravidelné a zdravé jídlo má význam i v boji s dětskou obezitou či nadměrnou váhou, kterou trpí 14 procent českých dětí. Má ale i další význam.

„Při práci s mladými toxikomany opakovaně zjišťujeme jeden fakt z jejich minulosti, a to že se v jejich rodině jen těžko nacházel čas, kdy by se mluvilo o problémech nebo prostě jen chvíli příjemně povídalo s ostatními," uvádí PhDr. Martin Hajný na webu primarniprevence.cz.

"Ve společném soužití rodiny k tomu bývají přirozeně vytvořené okamžiky – společná jídla, po kterých lze chvíli posedět a něco si říci. Zvláště tam, kde se začínají objevovat známky problémů, nedostatečné výchovy nebo kontroly dětí, nejednotné výchovy, nadměrných konfliktů mezi sourozenci nebo tam, kde někdo najednou zjistí, že na nic není čas – tam je dobré pokusit se o znovuoživení jídelních rituálů,“ dodává Hajný.