Ale ani vězení rodičům a především jejich dětem vždy nezajistí, že své peníze dostanou. Alespoň to naznačují poznatky soudců, žalobců i dalších odborníků, kteří by rádi neplacení alimentů z trestního zákona vypustili a hledali jiné možnosti, jak neplatiče trestat.

Ne tak ale politici, v jejichž rukách změny zákonů jsou. Dekriminalizaci neplacení alimentů shodně odmítají.

Už dva roky platí přísnější tresty pro neplatiče výživného, kteří mohou v krajním případě vyfasovat až pět let nepodmíněně. A podle statistik dnes sedí ve věznicích 2100 dlužníků, což je zhruba desetina všech vězňů.

„Je to drahé a peníze dětem stejně nepošlou“

„Je to otázka politického rozhodnutí ale jako trestní právník jsem pro dekriminalizaci,“ řekla Právu šéfka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová.

Podle ní by si stát měl spočítat, kolik stojí výkon trestu těchto osob. Většinou jde o krátkodobé tresty, které jsou pro stát nejdražší a děti se často peněz stejně nedočkají. „I když uznávám, že někdy to je pro řadu matek a otců jediná cesta, jak se k výživnému dostat,“ uvedla Bradáčová.

Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník nemá na věc jako soudce, který se nezabývá trestními kauzami, vyhraněný názor. Je ale přesvědčen, že by k úpravám trestního zákona měli říci své slovo také kriminologové. A část z nich, alespoň podle Aleny Marešové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci dekriminalizaci opakovaně podporuje.

„Ti lidé většinou ve vězení nepracují, protože práce pro ně není, takže své dluhy stejně nesplácejí a navíc se jim zvýší o další tisíce za výkon trestu,“ řekla Právu Marešová s tím, že i po propuštění z většiny nikdo peníze stejně nedostane.

Stejně jako Bradáčová tvrdí, že jde o početnou agendu, která zatěžuje jak soudy, tak věznice. To potvrzuje např. soudce okresního soudu v Teplicích Miroslav Čapek. „Vyrábíme z nich ještě větší dlužníky,“ upozornil.

Měly by se proto hledat jiné cesty, jak „krkavčí rodiče“ trestat. Jenže jasný recept není. I proto politici odmítají vypustit neplacení alimentů z trestního zákona.

Hrozba je přinutí platit, pak ale zase přestanou

„V tuto chvíli ministerstvo spravedlnosti o změně neuvažuje,“ řekl Právu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) s tím, že je třeba chránit zájmy dítěte. „Můžeme se bavit o různých úpravách, ale neplacení výživného určitě v trestním zákoně zůstane,“ dodal.

S tím souhlasí i jiní politici-právníci, bez ohledu na stranickou příslušnost. Podle místopředsedy soc. dem. Jiřího Dientsbiera takové řešení není na místě.

Ve shodě se Stanislavem Polčákem (TOP 09) připomněl, že pro neplatiče alimentů platí tzv. účinná lítost, což znamená, že pokud do vynesení rozsudku svůj dluh uhradí, vězení se vyhnou. „Zastupoval jsem jako advokát asi čtyři, pět takových případů, a pokud někdo neřekne, jaký jiný nástroj zvolit, pak bych trval na zachování trestnosti,“ řekl Polčák Právu. Je si jist, že právě hrozba vězení mnohé k zaplacení donutí.

Podle žalobkyně Bradáčové je ale takových případů třicet procent. Nechají proběhnout celou nákladnou soudní mašinérii, pak zaplatí a po zproštění opět platit přestanou. „A tak se to opakuje dokola,“ tvrdí šéfka unie žalobců.