„Stavět pomníky členům NSDAP je nemravné,“ řekl Právu Klusáček. Na upozornění, že je nemožné takto označovat lidi, jejichž totožnost zatím není známa, odpověděl, že v tom případě se nemělo spěchat ani s instalací kříže.

Akci zorganizovala místní organizace ČSNS Praha 1 v pátek 28. října vpodvečer. Důvodem prý bylo, že 32letý Klusáček z regionu pochází a situaci dobře zná. Datum k protestu národní socialisté spojili s připomínkou Václava Sedláčka, zastřeleného 28. října 1939 na protifašistické demonstraci.

Instalace 64 dřevěných křížů má připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí z května 1945.

Otazníky kolem povražděných Němců

Kauzu Budínka začali kriminalisté z Vysočiny vyšetřovat vloni na základě závažného svědectví a podkladů, z nichž vyplývá, že těsně po válce měla být na louce u Dobronína zmasakrována skupina německých starousedlíků, čekajících na odsun. Kosterní ostatky se pak skutečně na dvou označených místech našly, bližší údaje k výsledkům vyšetřování však zatím nejsou k dispozici.

Starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM) o akci předem informován nebyl. „Na základě informací z médií jsem se tam byl podívat dnes kolem poledne a na místě jsem se sešel s policisty. Nízké dřevěné kříže, připomínající velkomeziříčský nacistický masakr na českých občanech z května 1945, nikoho ohrozit nemohou, jen stojí na pozemcích Pozemkového fondu, což policie zaevidovala. Předmětem šetření by se tak mohl stát snad jen smývatelný růžový nátěr na velkém kříži,“ shrnul starosta Vlach.

Jak dodal, protestní akt ho ale jinak nepřekvapil. „Mám na stole asi stovku dopisů z celé republiky, v nichž je úplně stejný úhel pohledu,“ doplnil.