Ještě před přidělením šéfovského postu Johnovi ale koaliční poslanci připravují, jak již Právo v červnu informovalo, rozdělení dosud třicetičlenného výboru pro obranu a bezpečnost na dva: jeden pro obranu a druhý pro bezpečnost. Početnému výboru dosud šéfuje někdejší ministr vnitra František Bublan (ČSSD).

Náplastí soc. dem. za ztrátu jedné předsednické funkce má být chystané zřízení komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tu by právě mohl obsadit Bublan. Zákon o superinspekci by měli poslanci definitivně schvalovat v září, platit má od začátku příštího roku. Výbor pro obranu by pak obsadila ODS svým místopředsedou poslaneckého klubu a místopředsedou současného sloučeného výboru Janem Vidímem.

Tejc: je to skandální

„Je to pro nás naprosto nepřijatelné a považuji to za skandální,“ řekl Právu místopředseda klubu soc. dem. Jeroným Tejc. Připustil sice, že koalice má dostatek sil k tomu, aby si ve Sněmovně prosadila cokoli, nicméně takové rozhodnutí bude podle něj další příspěvek ke zhoršené politické kultuře. „Považujeme za nemožné, aby opozice ztratila kontrolní vliv na ministerstvo vnitra, obzvlášť ve chvíli, kdy ho řídí Jan Kubice,“ prohlásil Tejc.

Připomněl, že to přitom byli právě véčkaři, kdo na počátku volebního období prosazovali vytvoření jediného výboru, který by měl v kompetenci jak vnitro, tak obranu. „Nyní jen proto, aby vytvořili korýtko pro Radka Johna, na to zapomněli,“ dodal Tejc.

Koaliční poslanci zatím o chystané rošádě jen špitají. „Zatím žádné definitivní rozhodnutí nepadlo, ale je potřeba to vyjednat jak v rámci koalice, tak s opozicí,“ řekl Právu šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. Uvedl, že mnozí poslanci výboru pro obranu a bezpečnost si stěžují, že práce v takovém počtu členů je neefektivní. Na to už ale upozorňovali někteří poslanci po volbách.

Gazdík připustil, že je ve hře varianta rozdělení výboru a přidělení šéfovské funkce v jednom z nich právě Johnovi. „Je pravdou, že pan John je předseda koaliční politické strany a měl by mít důstojnou pozici odpovídající předsedovi koaliční strany,“ poznamenal Gazdík.

Chystanou akci škatulata hejbejte se potvrdil na dotaz Práva také Vidím. „Ano, potvrzuji, že jsem to slyšel, ale na klubu jsme o tom ještě nejednali,“ řekl.

Dosud na volné noze

John se už v červnu na dotaz Práva, zda by mohl usednout v čele výboru, tvářil tajemně a pouze prohlásil, že změny ve výborech jsou koaličně vyjednávané. Véčkařský předseda je přitom proti ostatním kolegům v jisté výhodě. Tím, že od května, kdy skončil v čele vnitra, není členem žádného sněmovního výboru, má více volného času. Stačí se účastnit pouze schůzí komory. Není v tom ale sám. Z dvou stovek poslanců jsou ještě dva takříkajíc na volné noze: od dubna, kdy skončil ve vládě, také šéf klubu VV Vít Bárta a od začátku volebního období Jiří Šulc (ODS).

Už na konci měsíce ale má Sněmovna hlasovat o zařazení poslanců do výboru, což pro Johna znamená první krok ve zvolení předsedou výboru.

Pokud koalici chystaný tah vyjde, stanou se véčkaři klubem s největším počtem předsednických funkcí v komoře na počet poslanců. Mají jich jednadvacet. Zásada poměrného zastoupení přestane platit. Právě podle ní se vždy na začátku volebního období funkce ve Sněmovně rozdělují. Jestli VV obsadí po odchodu Karolíny Peake do vlády znovu i ústavně právní výbor, budou mít případně s Johnem v čele bezpečnostního výboru čtyři předsedy. Zatímco ODS s 53 členy za předpokladu rozdělení branně bezpečnostního výboru bude šéfovat sedmi výborům, TOP 09 s 41 poslanci zůstanou tři. Nemluvě o nejsilnější frakci soc. dem. s 56 poslanci, které po chystané ztrátě zůstanou dva výbory a šestadvacetičlennému klubu komunistů jeden.