Z titulu své funkce se tak dostane ke všem informacím západočeských policistů, a to i k těm, které podléhají utajení. Podle zjištění Práva získal totiž od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) prověrku, která ho opravňuje pracovat s důvěrnými materiály.

VKR byla kontrarozvědná služba působící v letech 1952 až 1990 jako součást StB v Československé lidové armádě. Knopp byl vedený jako její agent, tedy v nejvyšší funkci agenturní sítě, kdy už měl pod sebou další spolupracovníky.

On sám na spolupráci kývl v roce 1988, a to v době, kdy sloužil jako voják z povolání a velel pohraniční rotě v Domažlicích. Podle záznamů v jeho svazku, který Právo prostudovalo, začínal jako kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Student a vázací akt rezidenta dobrovolně podepsal o čtyři měsíce později. Za dalších pět měsíců byl povýšen na agenta.

„Rozhodl jsem se dobrovolně spolupracovat s vojenskou kontrarozvědkou. Poznatky a informace budu předávat včas a nezkresleně na tajných schůzkách. Budu osobně řídit, úkolovat, vytěžovat a školit spolupracovníky z řad vojáků základní služby,“ napsal Knopp vlastní rukou ve vázacím aktu, který je součástí jeho personálního spisu. Podle dalších materiálů ze svazku byl Knopp ke spolupráci získán na podkladě ideových pohnutek.

„Ve své činnosti uznává a podporuje politiku KSČ, jejímž členem je od svých 23 let. Jmenovaný je vhodný ke spolupráci s VKR z hlediska charakterových vlastností a dále z důvodu kladného vztahu k VKR, neboť k této složce cítí naprostou důvěru, uznává její význam z hlediska úkolů, které jsou jí svěřeny. Sám řekl, že o spolupráci s VKR už dlouho přemýšlel a dospěl k názoru, že je potřebná a vzájemně výhodná,“ hodnotil Knoppa jeho nejvyšší nadřízený.

Donášel i na kolegy

Jako agent se Knopp zaměřoval na problematiku odhalování příčin a signálů zběhnutí do ciziny. Jeho hlavní úkol byl vybudovat a řídit síť tajných spolupracovníků z řad vojáků základní služby. Dále měl prověřovat i civilisty napojené na zaměstnance armády.

Ze svazku je patrné, že šmíroval a podával hlášení nejen na lidi mimo vojsko, ale „bonzoval“ i na své kolegy. Jeho prvním ostrým testem bylo předat informativní poznatky důstojníkům domažlického operačního střediska.

Jeho hlášení vypadala například takhle: „Major T. má radost z toho, když někdo jiný má problém a nezdary a potíže, potom všechno roznese mezi další lidi. Major V. je opilec, stačí mu dvě piva a je podnapilý. Je strašně měkký.“

Do hledáčku Knoppa se dostala i Jitka B., která v té době pracovala v armádní spisovně a dnes je policistkou v Domažlicích

„Všiml jsem si, že je v bližším vztahu s nadporučíkem L. z ošetřovny,“ podal Knopp na ženu jeden z poznatků. „Jsem z toho v šoku, vůbec jsem to netušila. Je nehorázné, že tento člověk zastává tak vysoký post u policie,“ říká dnes Jitka B.

Knopp byl také velmi aktivní při vytěžování svých tajných spolupracovníků. Ze záznamu o společných schůzkách vyplývá, že hlášení dostával pravidelně každý měsíc. Informace se týkaly hlavně mapování aktivit vojenských funkcionářů, zejména toho, s kým se po večerech stýkají v restauracích a barech.

Ve svazku je také zmínka o tom, že se měl Knopp zaplést do rozkrádání pohonných hmot na rotě, které velel. Přišel na to jiný agent, o kterém Knopp neměl tušení.

„Tři důstojníci včetně kpt. Knoppa mají vypracovaný systém. Každý má svého řidiče, který spoří a úspory benzinu dává do kanystru, a každý s funkcionářů si jej přeleje do vlastního vozu,“ předal na VKR zprávu agent s krycím jménem Šuder.

Vyhrál řízení

Knopp v současné době vykonává funkci koordinátora krajského policejního ředitele. Nedávno na toto místo vyhrál výběrové řízení. Zařazen je v deváté platové třídě, tedy stejně jako policisté v ředitelských a dalších významnějších velitelských funkcí. Jeho nadřízeným je pouze krajský policejní šéf.

„Je na pozici, kde není nutné lustrační osvědčení. Nemá žádné velitelské pravomoci, sám o sobě nemůže vydávat rozkazy. Plní pouze moje úkoly, které jsou spíše administrativního rázu,“ prohlásil krajský policejní šéf Jaromír Kníže s tím, že Knopp sice vyhrál výběrové řízení, ale funkcí je zatím pouze pověřen.

Vzhledem ke své minulosti nemůže Knopp naplnit ani etický kodex Policie ČR, podle kterého je cílem policie usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti a ve kterém se také píše, že poslání příslušníka policie spočívá ve službě veřejnosti založené na úctě a respektu k lidským právům.

Knopp měl ale problémy i jako policista. Byl například stíhán pro podezření ze zpronevěry policejních peněz, což vyřešil tím, že škodu uhradil a žalobce pak obvinění zrušil.

Ostudu mu udělala i jeho dnes již bývalá manželka, kterou přistihl prodavač při krádeži v obchodě. Sám Knopp ve své minulosti žádný problém nevidí.

„Problém mají ti, co mě tam zaevidovali. Já jsem s nikým nespolupracoval,“ prohlásil Knopp s tím, že na současnou funkci u policie splňuje všechny předpoklady.

NBÚ k prověrce mlčí

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil v reakci na to, že Knopp dostal bezpečnostní prověrku, uvedl, že NBÚ není oprávněn sdělovat informace o bezpečnostním řízení konkrétní osoby.

„Samotné zjištění, že žadatel o prověrku byl spolupracovníkem StB, nemůže bez dalšího představovat překážku pro vydání osvědčení. Spolupráce s těmito složkami je ze strany NBÚ pečlivě posuzována jako možné bezpečnostní riziko, a to především jako činnost spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti,“ prohlásil šéf NBÚ.

Podle něho zákon vyžaduje, aby byla zjištěna a ve vztahu k možné existenci konkrétního bezpečnostního rizika vyhodnocena konkrétní náplň této spolupráce včetně její délky, charakteru a obsah.