Podle vedoucí Městské knihovny Příbor na Novojičínsku Silvie Bahnerové je tento nápad naprosto nedomyšlený. „Vůbec si nedovedu představit, jak by to v praxi mělo vypadat, když podle knihovnického zákona jsme povinni mít internet zdarma.“

Zástupkyně ředitelky Knihovny města Ostravy (KMO) Pavlína Kijová má za to, že větší problém by to samozřejmě byl pro knihovny v malých obcích. „Tam už dnes starostové nevědí, jak je finančně udržet. Knihovna zde většinou slouží jako jediné kulturní místo s internetovým připojením v obci.“

Vcelku chápe důvod ministerstva vnitra. „Nespadáme pod ně. Kdysi to mělo na starost ministerstvo informatiky, to však bylo zrušeno. Logicky by se o dotování internetu v knihovnách mělo nyní postarat ministerstvo kultury a pomoci obcím a krajům,“ dodala Kijová.

Přišel by technický problém

V Horní Krupé na Havlíčkobrodsku, obci se 460 obyvateli, otevírá knihovna vždy ve středu odpoledne a během tří výpůjčních hodin tu bývá plno. Díky připojení na internet je knihovna automatizovaná, což celou práci s výpůjčkami knih, jež nejsou v hornokrupské bibliotéce fyzicky k dispozici, usnadňuje a urychluje.

Ředitelka krajské knihovny Vysočiny Veronika Peslerová navíc připomněla, že připojení k internetu musí poskytovat každá knihovna v evidenci ministerstva kultury. „Pokud o ně přijdou v rámci projektu, řada obcí si je nebude moci dovolit platit, a tak hrozí, že obce knihovny zruší,“ obává se knihovnice Ludmila Cicková.

Naším cílem bude veřejný internet uchovat. Pravděpodobně to ale bude muset být s poplatkem.ředitelka jindřichohradecké knihovny

Velké potíže by způsobilo případné zastavení projektu internetizace také například knihovně ve Starém Městě na Šumpersku. „V našem případě je vzdálené připojení nezbytné pro vypůjčování knih, protože při každém načtení kódu se musím připojit ke střediskové knihovně v Hanušovicích. Vůbec nevím, jak by se to řešilo, pokud by internet nefungoval,“ řekla Právu vedoucí staroměstské knihovny Lenka Stojková.

Nejspíš zavedou poplatek

O veřejný internet zdarma by přišlo 11 tisíc lidí, kteří ročně využívají na osmi počítačích tuto službu v Městské knihovně v Jindřichově Hradci. Než se knihovna připojila k internetu zdarma, využívalo internet s poplatkem šest tisíc lidí.

„Naším cílem bude veřejný internet uchovat. Pravděpodobně to ale bude muset být s poplatkem. Vadí mi, že se to řeší až v polovině roku, my přitom máme rozpočet plánovaný na rok,“ řekla Právu ředitelka jindřichohradecké knihovny Jiřina Kadlecová.

Podobně uvažují i v malé obci Lužnice na Jindřichohradecku. „Hlavně kvůli dětem bychom museli najít v rozpočtu rezervu a internet dál zdarma poskytovat. Děti si tu totiž hledají informace do školy, které si pak hned vytisknou,“ vysvětlila pro Právo starostka Lužnice Miroslava Kolouchová (Lužnice I).

Náhradní řešení po ruce

Místní knihovna v nevelké vesnici Ústí na Přerovsku by zřejmě ani v případě ukončení projektu o internet úplně nepřišla. „Kdyby skončil bezplatný signál, propojíme pravděpodobně knihovnu se sousední budovou obecního úřadu kabelem, aby zájemci mohli využívat společné internetové připojení,“ má řešení po ruce starosta obce Libor Vykopal (STAN).

A Ondřej Plačko, který má na starosti obecní knihovnu v Troubelicích na Olomoucku, v podstatě s rozhodnutím souhlasí. „Myslím, že vývoj původní záměr už překonal. O využití internetu v knihovně je u nás v současné době velmi malý zájem, většina zdejších obyvatel má přístup k internetové síti doma,“ poznamenal Plačko.