Informace Práva potvrdil mluvčí policejního útvaru Jaroslav Ibehej.

Podle závěrů znalců přitom zařízení, nalezené v ložnici mladé poslankyně za skříní naproti postele, nebylo vůbec funkční.

„Telefonní SIM karta vložená do nahrávacího zařízení byla podle našich expertíz mechanicky zničená. Podle našeho šetření se tak stalo ještě před tím, než někdo štěnici do bytu nainstaloval. Nemohla tak plnit svoji funkci nahrávacího zařízení, které tedy vůbec nefungovalo a nepřeneslo tedy žádná data, nic se nenahrálo,“ uvedl Ibehej.

Mohla si štěnici podstrčit sama?

Z jeho slov vyplývá, že ten, kdo štěnici do bytu Kočí patřícímu ministerstvu pro místní rozvoj vložil, nechtěl poslankyni a dění v její ložnici vůbec odposlouchávat.

„Šlo v podstatě o kamufláž. To zařízení se nedokázalo přihlásit do sítě GSM, takže se na něj nedalo zavolat a aktivovat ho,“ potvrdila i mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká.

Na dotaz Práva, zda si tedy nefunkční odposlech nemohla za skříň strčit sama Kočí nebo někdo z jejího nejbližšího okolí, odpověděla Kopecká tak, že by šlo ze strany policie o pouhou spekulaci.

„K tomu se opravdu nemůžeme vyjádřit, respektive tuto variantu nemůžeme potvrdit ani vyvrátit,“ podotkla mluvčí.

Běžně dostupná štěnice

Štěnice, kterou v bytě v Salvátorské ulici našla 11. dubna jako první ochranka najatá samotnou Kočí, patří mezi běžně dostupná nahrávací zařízení na dálkový odposlech, jež lze běžně sehnat v ČR přes internet.

Cena se pohybuje od několika stovek až do tří tisíc korun. Jde o malou černou krabičku, která váží 80 gramů, na délku měří 40 a na šířku 27 milimetrů, na výšku má jen 13 milimetrů. Do ní je zabudovaný akumulátor s mikrofonem. Nahrávání se spustí v okamžiku, kdy na číslo vložené telefonní SIM karty někdo zavolá.

Baterie ve štěnici vydrží zhruba dva týdny, a protože v době nálezu ještě fungovala, policie předpokládá, že zařízení musel někdo připevnit v ložnici Kočí kolem 31. března.

Kočí v té době bydlela v bytě po bývalém ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi zhruba dva měsíce.

Zděšení, otřes... a rozchod

Podle svých tehdejších vyjádření byt nechala prohledat na radu bezpečnostní agentury, kterou si najala poté, co podala trestní oznámení na svého stranického kolegu Víta Bártu kvůli údajné korupci. Ochranku si pořídila prý proto, že byla sledovaná a její telefon někdo odposlouchával.

Když ochranka v onen dubnový den odposlech v bytě poslankyně skutečně našla, Kočí se před domem a před zraky médií téměř zhroutila. „Jsem otřesená a zděšená... Tři dny nejím, nespím, bojím se být u sebe doma. Uvažuji, že opustím ČR,“ řekla tehdy novinářům roztřeseným hlasem. Doprovázel ji přitom tehdejší přítel Adam Kožela, se kterým se za několik týdnů rozešla. Média později spekulovala o možnosti, že právě on mohl dát štěnici do bytu Kočí, kam prý měl volný přístup. Kožela to rázně popřel.

Chyběly informace

Po nálezu odposlechu na případu dělal společný tým detektivů z ÚOKFK a také Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, přičemž policisté vyslechli řadu lidí včetně samotné Kočí či některých jejích poslaneckých kolegů.

Nicméně toho, kdo štěnici přilepil za skříň, se nedopátrali. Nebyli prý totiž schopni zjistit žádné informace o SIM kartě nalezené uvnitř přístroje, která by je teoreticky mohla zavést k tomu, kdo ji koupil.

Jenže znalecká expertíza Kriminalistického ústavu podle Ibeheje zjistila, že identifikační číslo (EMAI), které má každá SIM karta, bylo tzv. klonované EMAI, což znamená, že mohlo být ve stovkách i tisících telefonů současně.

„Nešlo jej tedy ztotožnit jako individuální identifikační číslo dané SIM karty,“ poznamenal k tomu Ibehej.