Ta by měla schraňovat dokumenty o Havlově životě, literární a politické práci, vzniku ale brání Bohumil Vejtasa, poslední nájemník paláce u Drahomířina sloupu.

Bakala budovu zakoupil za 200 miliónů korun, do rekonstrukce chystá vložit dalších 200 miliónů a bude financovat i její provoz. Vejtasu chtěl vyplatit 6,5 miliónu. Ten ale odmítl.

„Já nechci svůj byt prodat za žádnou částku. To mě budou muset zastřelit,“ řekl Právu Vejtasa. Dodal, že půdní byt si před čtyřiceti lety zbudoval svépomocí a díky tomu má na byt smlouvu s věcným břemenem. Bakala se pokusí Vejtasu z bytu dostat soudně.

 

Je to šance budovat nikoli mé osobě pomníček či památníček, ale skrze různé archiválie zpřítomnit posledních 50 let naší země institucí naprosto nezávislou na státuVáclav Havel

 

Havel uvedl, že původně byl z myšlenky vybudovat prezidentskou knihovnu, jak to bývá zvykem v USA, nesvůj, ale pak se s nápadem ztotožnil. „Je to šance budovat nikoli mé osobě pomníček či památníček, ale skrze různé archiválie zpřítomnit posledních 50 let naší země institucí naprosto nezávislou na státu,“ uvedl. Kromě knih by se čtenáři mohli seznámit s Havlovými zápisky či korespondencí např. s básníky Jaroslavem Seifertem či Vladimírem Holanem.

Návrh rekonstrukce připravil španělský architekt Ricardo Bofill, který chce využít všech historických detailů, jež v paláci z 16. století zanechaly všechny stavební slohy, které prošly Prahou.