Článek
Srbsko má s unií podepsanou asociační dohodu, která nyní prochází ratifikací. „Je to krok symbolický, na druhou stranu je to krok a myslím, že Srbové to berou vážně,“ řekl v Bělehradě Novinkám český prezident.
Termín vstupu Srbska do EU ale nechtěl Klaus odhadovat, řekl ovšem, že není pochyb, že se tato balkánská země jednou členem unie stane. Podle Klause teď není v EU velká vůle pro rozšiřování.
„Největšími překážkami jsou předsudky, které v části západní Evropy vůči Srbsku existují. Jsou to předsudky chybné. Dělat z Miloševičova Srbska konec světa a něco totálně nepřijatelného pro Evropu, je trošku hloupé a dětinské. Srbsko je už dnes deset let po Miloševičovi a směřuje evidentně k normální evropské zemi. Já bych byl velice rád, aby se k němu přistupovalo bez předsudků,“ řekl český prezident.
Klaus měl také přednášku v srbské Akademii věd, při té příležitosti se stal jejím zahraničním členem. Přednášku o transformaci v ČR a Srbsku si přišel poslechnout i prezident Tadić a většina srbské vlády. Srbům Klaus velmi doporučoval, aby nepodcenili vyjednávání přístupových smluv s EU.
Klaus měl také v bělehradském knihkupectví Službeni glasnik autogramiádu srbského vydání knihy Evropa pohledem politika, pohledem ekonoma, kterou do srbštiny přeložil bývalý srbský velvyslanec v ČR Aleksandar Ilič.
Ožehavé téma Kosovo
V Srbsku je stále velmi ožehavým tématem odtržení bývalé provincie Kosovo, jehož nezávislost česká vláda za hlasitého nesouhlasu Klause v roce 2008 uznala. Česko má dokonce v Kosovu velvyslanectví, ale bez velvyslance.
„Srbsko není rádo, že jsme tam udělali naše velvyslanectví. Ovšem je velmi zvláštní, žádný velvyslanec tam není. Koneckonců velvyslance jmenuje prezident republiky. Já dobře vím, že ministr zahraničí Schwarzenberg by velvyslance do Kosova rád jmenoval, ale stejně tak dobře ví, že já ho nikdy nepodepíšu. Takže my tam nemáme velvyslance, a pokud já budu prezidentem, tak žádného velvyslance tam mít nebudeme,“ dodal Klaus.