Hlavní obsah

Nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chce rozhodovat bez politických vlivů

Právo, Radim Vaculík

Nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v rozhovoru pro Právo uvedl, že nabídka na post ho potěšila. Uvedl také, co dělal v Haagu v Eurojustu, a zdůraznil své priority v nové funkci. Celý rozhovor otisklo sobotní Právo.

Foto: Igor Šefr, ČTK

Pavel Zeman

Článek

Kdo vám dal nabídku stát se nejvyšším státním zástupcem?

Pan ministr Jiří Pospíšil.

Jste oba z Plzně. Znáte se dobře?

My se z Plzně vůbec neznáme. Neměli jsme vůbec ani šanci se potkat. Já jsem studoval v Praze, on v Plzni.

Pochopitelně nabídka na post nejvyššího státního zástupce by asi potěšila každého státního zástupce. To bych byl pokrytec, kdybych říkal, že ne.
Pavel Zeman

Potom jsem se do Plzně vrátil jen na krátké období čekatelské praxe a působení při okresním a krajském státním zastupitelství a pak jsem odešel do Brna. Musím se přiznat, že o panu ministrovi jsem ani netušil, že existuje.

Pro veřejnost jste neznámé jméno. Proto první věc, co mě napadne, je důvod, proč si vás Pospíšil vybral. Řekl vám to?

To by měl říct asi pan ministr. Ale já jsem se ho na to také ptal, poněvadž jsem mu říkal: pro pana krále, proč já?

A on tedy říkal, že se domnívá, že jsem člověk, který dokáže státní zastupitelství zvládnout.

Proč jste tu funkci vzal?

Přiznám se, že jsem si to rozmýšlel dlouhou dobu. Hodně jsem balancoval mezi tím, jestli pokračovat v Haagu a pak tu kariéru vidět spíš někde na mezinárodním poli, nebo zda se vrátit do ČR.

Přiznám se, že jsem si to rozmýšlel dlouhou dobu. Hodně jsem balancoval mezi tím, jestli pokračovat v Haagu a pak tu kariéru vidět spíš někde na mezinárodním poli, nebo zda se vrátit do ČR. Pochopitelně nabídka na post nejvyššího státního zástupce by asi potěšila každého státního zástupce. To bych byl pokrytec, kdybych říkal, že ne.

Přiznám se, že jsem si to rozmýšlel dlouhou dobu. Hodně jsem balancoval mezi tím, jestli pokračovat v Haagu a pak tu kariéru vidět spíš někde na mezinárodním poli, nebo zda se vrátit do ČR. Pochopitelně nabídka na post nejvyššího státního zástupce by asi potěšila každého státního zástupce. To bych byl pokrytec, kdybych říkal, že ne. Přesto to úplně nestačilo k tomu, abych řekl ano. Byly tam tři základní momenty. První, že ministr přišel s tím, že chce zreformovat státní zastupitelství a při rozhovorech s ním jsem zjistil, že jsme si názorově o budoucnosti státního zastupitelství velice blízcí.

Mě do jisté míry baví realizovat nové věci, takže jsem si říkal, že to je taková výzva, ač to slovo nemám rád, a že to nebude jednoduché, a začal jsem si v hlavě rýsovat, jak by to asi mohlo fungovat. To byl první zárodek toho, kdy jsem si říkal, že na tu nabídku kývnu.

Jaký byl druhý moment?

Druhá věc je, že pan ministr mi zaručil, že nebudou žádné politické vlivy do jednotlivých kauz, a za třetí mně dal personální svobodu.

Právě nezávislost nejvyššího žalobce na vládě v případě vaší předchůdkyně Renaty Vesecké zase tak úplně nefungovala, alespoň ve vnímání veřejnosti. Byla to tedy vaše zásadní podmínka – absolutní nezávislost?

Mně tam stačí to, abychom v současné chvíli skutečně respektovali zákon. Státní zastupitelství je závislé na ministerstvu v personálních otázkách, počtem lidí i rozpočtem. Ale pro mě je základní ta svoboda rozhodování v konkrétních kauzách.

Mně tam stačí to, abychom v současné chvíli skutečně respektovali zákon. Státní zastupitelství je závislé na ministerstvu v personálních otázkách, počtem lidí i rozpočtem. Ale pro mě je základní ta svoboda rozhodování v konkrétních kauzách. Mně šlo o to, že bude-li nějaká politicky senzitivní kauza, aby se nestalo, že za mnou přijede pan ministr nebo někdo jiný a řekne: Podívej se, Zeman, bylo by vhodné řešit to tímto způsobem, postarej se o to.

Takže tohle jsme si vyjasnili a musím říct, že pan ministr o tom ani neuvažoval.

Máte indicie, že se takové tlaky, jak jste to právě popsal, děly dříve?

Já nevím, co se dělo předtím. Pokud bych něco říkal, tak by to byla čirá spekulace. Jen říkám, že pro mě bylo důležité, aby se to nedělo za mě.

Pohoršil jste si, třeba i finančně, návratem z Haagu do Brna?

Řeknu to tak, že když bych chtěl vést pohodlnější život, tak bych se asi nevracel do Brna, a teď to nemyslím nijak špatně.

Jak jste se stal českým zástupcem v Eurojustu?

V roce 2002, kdy jsem byl zrovna na stáži na Krajském státním zastupitelství v Plzni, jsem dostal nabídku od tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, abych posílil zdejší mezinárodní odbor.

Do Eurojustu pak vedení NSZ hledalo někoho, kdo je státní zástupce, má zkušenosti s živými kauzami a zároveň hovoří jazyky, takže se asi hodila má jazyková vybavenost.

Jak dlouho jste tedy působil na NSZ, než přišla nabídka jít do Eurojustu?

V Eurojustu působím od 1. května 2004, takže jsem tam byl zhruba rok a půl.

To byl váš cíl odejít po tak krátké době působení u nejvyšších žalobců do zahraničí?

Na rovinu říkám, že jsem do zahraničí odcházel s obavami, jestli to zvládnu. Bylo to pro člověka zvyklého žít v ČR úplně jiné prostředí.

Můžete stručně vysvětlit, co jste tam měl v popisu práce?

Eurojust je organizace EU, která sdružuje za každou zemi vždy jednoho zástupce, prokurátora nebo soudce a koordinuje justiční spolupráci v trestních věcech.

Abych to zjednodušil, jestliže státní zástupce v ČR potřebuje vyslechnout svědka třeba ve Francii, tak se nemůže sebrat, sednout do auta a odjet tam, aniž by tím porušil cizí státní suverenitu.

Ze zkušenosti si myslím, že když máte opakovatelný mandát, pak se minimálně v té poslední třetině chcete zalíbit tomu, kdo vás jmenuje. Myslím, že je lepší mít delší mandát bez možnosti opakování.
Pavel Zeman

Musí jít cestou právní pomoci, a proto tady působí Eurojust jako prostředník tak, aby ta spolupráce probíhala hladce.

Jakým směrem má podle vás státní zastupitelství jít?

Důraz v práci státního zastupitelství chci klást na to, aby dozorový státní zástupce byl odpovědný za tu kauzu, což v současnosti je. Ale aby to nebylo rozmělňováno nějakými dalšími pokyny či vlivy. Chci v tomto smyslu zcela jasně nastavit možnost vnitřního i vnějšího dohledu.

Ten vnitřní znamená, že šéf státního zastupitelství kontroluje činnost svých podřízených, vnější znamená, že nadřízené státní zastupitelství může vydávat v rámci dohledu nějaké pokyny v konkrétní věci.

Na své první tiskové konferenci v roli nejvyššího státního zástupce jste hovořil o zefektivnění soustavy. Myslel jste tím i rušení vrchních státních zastupitelství?

Padl tam jeden dotaz, jestli si dokážu představit třístupňovou soustavu, a já na to odpovím, že v rámci trestní justice si ji představit dokážu.

Na zmíněných vrchních státních zastupitelstvích jsou však speciální odbory, které dělají tu nejzávažnější hospodářskou a finanční kriminalitu. Počítáte, že právě odtud by se žalobci přesunuli do speciálního protikorupčního zastupitelství, o kterém rovněž uvažujete?

Je to jedna z variant. U toho speciálního útvaru je problém v tom, že když jsem se díval na jednotlivé úpravy států, které to mají, například Rumunsko, Španělsko, Slovensko, Řecko, Švédsko, Rakousko, tak nikde nenajdete úplně stejné vymezení. My tedy budeme muset najít adekvátní řešení pro ČR.

Já se domnívám, že na potírání korupce v rámci státního zastupitelství je vhodné zřídit speciální útvar.

Hovořil jste o časovém omezení mandátu. Měl by se zavést v celé soustavě?

Ano. U všech vedoucích státních zástupců jsem pro omezený mandát.

Jak časově omezený?

Rozdělil bych to na vyšší a nižší složky. U nejvyššího státního zástupce to vidím v rozmezí zhruba sedmi až devíti let, bez možnosti opakování.

Ze zkušenosti si myslím, že když máte opakovatelný mandát, pak se minimálně v té poslední třetině chcete zalíbit tomu, kdo vás jmenuje. Myslím, že je lepší mít delší mandát bez možnosti opakování.

Chcete, aby Vesecká zůstala na NSZ?

To je na jejím rozhodnutí, jestli zůstane, nebo odejde. Pokud zůstane v soustavě státního zastupitelství, tak ze zákona bude na NSZ pracovat jako řadová.

Reklama

Výběr článků

Načítám