"V případě nutnosti je možné vyhlásit stav krizového ohrožení, který se vyhlašuje při hromadných neštěstích nebo přírodních kalamitách. Když je v ohrožení zdraví většího počtu obyvatel, tak to je důvod k vyhlášení krizového stavu. A v krizovém stavu může hejtman nařídit i pracovní povinnost," řekl Heger Hospodářským novinám.

Hejtmani mohou vyhlásit stav nebezpečí na území kraje maximálně na 30 dní. Po tu dobu přestávají automaticky platit některá základní lidská práva a kraje ve spolupráci se státem mohou lidem nařídit nejen pracovní povinnost, ale mohou je třeba proti jejich vůli přemístit z místa na místo nebo jim zakázat pohyb v určitých oblastech. Stav nebezpečí vyhlašují kraje například při povodních, kdy záchranáři evakuují "neposlušné" obyvatele proti jejich vůli.

Hejtmani jsou zatím k možnosti, že by kvůli hromadnému odchodu lékařům nařídili krizový stav, podle HN poměrně zdrženliví. "Nechám to posoudit právníky. Ale když to posvětí vláda, tak o tom můžeme diskutovat," konstatoval hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. V jeho kraji hrozí největší problémy, výpověď tu podalo téměř 60 procent nemocničních lékařů.

Pokud by lékaři nucený návrat do práce odmítli, hrozila by jim pokuta až 50 000 korun. I proto se odborářům hrozba vyhlášením stavu nebezpečí vůbec nelíbí. "Není možné nás srovnávat s nepředvídatelnou přírodní katastrofou. Na to, že hrozí hromadné výpovědi lékařů, upozorňujeme od března," uvedl předseda lékařských odborů Martin Engel.

Výpovědi podalo zatím 3 650 ze 16 tisíc nemocničních lékařů. Podle lékařských odborů ale toto číslo ještě mírně stoupne.