Hlasování předcházela ostrá hádka mezi koalicí a opozicí. Soc. dem. vyčetla koaličním poslancům, že s opozicí nejednala, byť ke schválení potřebovala jejich podporu a navíc v době schvalování chybělo v koaličních lavicích 17 členů z celkem 31 chybějících. Šéf strany Bohuslav Sobotka obvinil koalici, že to se změnou imunity patrně vůbec nemyslí vážně.

Koalice argumentovala tím, že omezení imunity měly ve svých programech všechny strany a tudíž by neměl být problém návrh schválit velkou většinou.

Opak se ale stal pravdou. Opozice navíc podmínila svůj souhlas se schválením svého pozměňovacího návrhu, který měl zákonodárcům nadále podržet přestupkovou imunitu v souvislosti s výkonem mandátu. Koalice ale takový návrh odmítla.

Nechceme být šikanováni za výroky, tvrdí opozice

Představitelé soc. dem. a komunistů totiž poukazují na to, že právě opoziční zákonodárci by jinak mohli být šikanováni, třeba za své výroky na různých mítincích.

„Třeba za to, že bychom řekli, že máme vládu lumpů,“ uvedl šéf klubu KSČM Pavel Kováčik.

 

To co veřejnost dráždí ještě víc než platy, jsou privilegiaMiroslav Kalousek

 

Podle šéfa klubu ODS Petra Tluchoře to však byl jen manévr opozice, jak návrh zamítnout.

Dodal, že za přestupkovou imunitu v souvislosti s výkonem mandátu by se klidně mohla stát zběsilá jízda zákonodárce po městě, kdy by se mohl vymluvit na to, že spěchá na jednání parlamentu.

„To co veřejnost dráždí ještě víc než platy, jsou privilegia,“ prohlásil po hlasování místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj měla v pátek Sněmovna naprosto výjimečnou možnost se svých privilegií vzdát a říci, že politici nejsou žádná nadřazená elita. „Vy jste to, kolegové po levici, odmítli, protože jste ve skutečnosti nikdy nechtěli změnu systému, vy jste chtěli vždycky jen výměnu elit, přičemž jste nikdy nepochybovali o tom, že jste to vy,“ prohlásil Kalousek.

Návrh ale nepočítal se změnou trestního řádu

Návrh novely ústavy počítal s tím, že poslanci i senátoři by si v případě přestupku už nemohli vybírat, zda ho bude řešit příslušný správní orgán anebo mandátový a imunitní výbor.

Rovněž měla skončit praxe, podle které poslanec a senátor nemohl být nikdy stíhán za trestný čin, pokud ho pro tento čin nevydala komora k trestnímu stíhání. Podle koaličního návrhu mohl být stíhán po skončení mandátu.

Tato změna ale měla malý háček: návrh nepočítal současně se změnou trestního řádu, který by umožnil nepočítat dobu výkonu mandátu do tzv. promlčecí lhůty. Mnoho trestných činů přitom má promlčecí lhůtu tři roky, přičemž mandát poslance je čtyřletý, senátorů dokonce šestiletý. Neboli pokud by uplynula promlčecí lhůta, policie by stejně nemohla začít provinilce po uplynutí jeho mandátu stíhat, i kdyby ho příslušná parlamentní komora nevydala.