Právě v poslední skupině se nachází silné jádro extremismu, podle STEM se jedná celkem o šest procent Čechů.

Ministerstvo vnitra na základě průzkumu deklarovalo, že v aktivním boji proti extremismu bude nadále pokračovat.

„Pro pravicový extremismus jsou podle odborné literatury a expertů charakteristické autoritářské, nacionalistické, rasistické, antisemitské a protiromské postoje, dále nevraživost k cizincům, homofobie a kolektivismus,“ uvedli autoři průzkumu.

Na základě této definice sestavili sociologové 15 výroků, s nimiž měli dotázaní ve věku od 15 let vyjádřit míru souhlasu.

Průzkum ukázal, že 60 procent lidí z rizikové jmenované skupiny je ochotno podpořit své postoje nejen hlasem pro politickou stranu nabízející radikální řešení, ale aktivní účastí v této straně, podporou na demonstracích, pochodech nebo akcích, jejichž cílem je zjednávat pořádek. Z celkového vzorku dotázaných se jedná o šest procent populace.

Charakteristika radikála

„Skupina je také častěji tvořena muži a nezaměstnanými. Lidem spadajícím do této skupiny častěji chybí dostatečný řád a pořádek ve společnosti, objevují se u nich znaky anomie, tzn. pocit rozpadu norem, nedostatečná společenská kontrola a osobní vykořeněnost,“ konstatovali sociologové.

Podle nich je také u radikálů patrná silná frustrace v oblasti profese, rodinného života, materiálního zajištění i v hodnocení fungování společnosti. Autoři průzkumu tvrdí, že většinou nabývají dojmu, že nemohou ve společnosti uplatnit své schopnosti, charakteristickým rysem je i pocit nespokojenosti s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních lidí. Mají rovněž problémy s osobnostní labilitou, jež se projevuje nepromyšlenými a afektivními činy, radikálové jsou také často závislí na mínění a standardech skupiny přátel.

Ze sympatizantů radikální pravice pak 20 procent deklarovalo, že by extremistickou stranu podpořila pouze svým hlasem. Ostatních 20 procent uvedlo, že by takovou stranu vůbec nepodpořilo.