Článek
V extremistických oslavách 1. máje se už několik let střídá Brno a Praha. Před třemi lety byl brněnský pochod neonacistů ještě před zahájením v prudkém střetu rozehnán policií, za loňské výroky na demonstraci v Brně zase soud před několika dny potrestal předáky později zrušené Dělnické strany podmínkami a pokutami.
„Oznámený účel shromáždění je pouze fiktivní, přičemž skutečný účel směřuje k výzvě k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich rasu, původ a sociální postavení a porušování Ústavy a zákonů. Svědčí o tom datum, kdy se má shromáždění konat, osoba svolavatele, jeho zástupce i zvolená trasa pochodu,“ odůvodnila zákaz pochodu vedoucí odboru vnitřních věcí magistrátu Eliška Balaščáková.
Svolavatelem pochodu byl Erik Lamprecht, otřískaný činovník Dělnické mládeže, která je těsně napojena na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Podle policejních informací je znám jako příznivec krajně pravicové scény.
Policie se obávala pouliční bitvy
Přibližně dvoukilometrovou trasu pochodu si chtěli příznivci krajní pravice zarezervovat na celých sedm hodin. Podle názoru policie by se mohl pochod velice lehko změnit v pouliční bitvu, přičemž zabránit jí by bylo velmi problematické. Pochod by totiž podle úředníků vyvolal nepochybně srocení místních, radikálové by ho zase využili k možným násilnostem a provokování. Nutná bezpečnostní opatření spočívající v nasazení stovek policistů by ale nešla realizovat v celé trase pochodu kvůli úzkým ulicím, v části Brna by navíc zkolabovala doprava.
„Právo na svobodu pokojného shromažďování není právem absolutním nebo neomezeným, je nutno respektovat ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku a dalších zájmů,“ dodala Balaščáková.
Svolavatelé se mohou ještě proti verdiktu magistrátu bránit soudně.