Odborníci ve 12:30 odkryli klenbu hrobky, prováděla se statická a archeologická měření. Po poledni do hrobky spustili sondu a posléze začali klenbu rozebírat. Kolem čtvrté hodiny vyzvedli rakev.

Ledviny a rtuť

Selhání ledvin je pravděpodobná příčina úmrtí astronoma, v úvahu připadá také otrava rtutí, která mohla problém s ledvinami způsobit. Otravu si muž, který často dělal pokusy s látkami, mohl přivodit sám. Dánové ale uvažují, že mohl být otráven na pokyn dánského krále Kristiána IV.

Otevírání hrobu Tycha Braha

Otevírání hrobu Tycha Braha

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Ostatky se vyzvednou a převezou do laboratoří antropologického oddělení Národního muzea, tam bude otevřena cínová rakev, která pochází z roku 1901,“ vysvětlil už dříve Novinkám Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu. Ten se na výzkumu podílí.

Zda se rakev otevře ještě v chrámu, nebo až v muzeu, se rozhodne po jejím vytažení.

Otevírání hrobu Tycha Braha

Otevírání hrobu Tycha Braha

FOTO: Milan Malíček, Právo

Právě v roce 1901 byly ostatky už jednou vyzvednuty a přišlo se na velké množství rtuti ve vlasech.

Video

Archeologové otevírají hrob Tycha Braha. Zdroj: Stream.cz

Teorie smrti

Tycho Brahe byl významný astronom, který působil na císařském dvoře Rudolfa II.

S oblibou se říká, že astronom zemřel u večeře ve společnosti císaře. Nechtěl odejít od stolu dříve než císař a praskl mu močový měchýř. Podle lékařů je to ale nesmysl, měchýř prasknout nemůže.

Dánský astronom Tycho Brahe

Dánský astronom Tycho Brahe

FOTO: fotobanka Profimedia

Vědec měl podle předchozích výzkumů v těle velké množství rtuti, takže jednou z verzí je to, že se otrávil či byl otráven. Muž pravděpodobně v rámci alchymistických pokusů dělal pokusy i sám na sobě.

Video

Záběry kamery spuštěné do hrobky Tychona Brahe

Brahe začal mít problémy na hostině u Petra Voka, na níž se opil. Po návratu do Prahy měl velké bolesti ledvin. Zemřel po dvou týdnech pravděpodobně na selhání orgánu. Otrava rtutí mohla být příčinou. Dánští vědci tvrdí, že Brahe se zřejmě neotrávil sám, protože mu rtuť byla podána až krátce před smrtí.


Tycho Brahe (někdy se také uvádí jméno Tycho de Brahe, je ale nepřesné, správně by bylo Tycho Brahe de Knudstrup) se narodil 14. prosince 1546 v dánském Knudstrupu. Byl šlechtického původu. Je znám jako významný astronom, nejpřesnější pozorovatel noční oblohy. Jeho pozorování byla překonána až v moderní době.
V roce 1572 například popsal výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopea.
Pracoval pro dánského krále Fridricha II, který mu nechal vybudovat observatoř. Pak se s ním ale nepohodl a přijal nabídku na dvoře rakouského císaře Rudolfa II.
Brahe byl stoupencem hybridní teorie mezi teorií heliocentrickou a geocentrickou. Tvrdil, že kolem Země obíhají Slunce a Měsíc, všechny ostatní planety obíhají kolem Slunce.