Zpravodaj zákona Milan Urban (ČSSD) po hlasování uvedl, že občané i firmy si mohou oddechnout, neboť elektřina nezdraží. "Je to dobrý zákon," konstatoval Urban.

Hlasování předcházela debata zejména opozičních zákonodárců z řad ČSSD, kteří vyslovovali obavy, zda ČR nehrozí v případě schválení zákona arbitráže.

Čtěte také: Cena elektřiny poroste maximálně o 5,5 procenta

Vláda návrhem reagovala na hrozbu, že kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů může zdražit elektřina v příštím roce pro domácnosti o více než desetinu. Pro firmy by mohla zdražit téměř o pětinu. Vláda proto v novele zavádí dotace distributorům elektřiny, kteří musí proud z obnovitelných zdrojů vykupovat za vyšší cenu.

Jak podpora solární energie prošla Sněmovnou

Návrh zákona předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda tvrdila, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.

Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila, například omezila roli ERÚ, který měl podle původní verze mít právo meziročně snižovat výkupní cenu o deset procent (schváleno bylo pět). Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS.

Jedním z nástrojů, po kterém vláda sáhla, je zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy. Podle ministra průmyslu Martina Kocourka (ODS) mohou státu vynést až 1,7 miliardy korun. Srážková daň na tržby z prodeje elektřiny má vynést 4,2 miliardy a darovací daně 4,8 miliardy korun. Celkem by tak stát získal 10,7 miliardy korun, další miliarda má přijít ze státního rozpočtu. Od roku 2013 by stát financoval podporu této elektřiny nikoli jen z darovací daně, ale přímo z prodeje emisních povolenek určených na léta 2013 až 2012.

Věci veřejné, které požadovaly změny, přistoupily na původní návrh, který počítá s 26procentní daní. Následně ale požadovaly, aby byla tato srážková daň daňově uznatelným nákladem. VV vytvoří příslušnou novelu, řekl v úterý po jednání poslaneckého klubu VV poslanec Michal Babák. Podle Babáka jde o dohodu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) a Kocourkem.

Kalousek ale ve Sněmovně zdůraznil, že srážková daň ze solárních elektráren je daňový uznatelný náklad.

ČSSD bude bazírovat na přiznání střetu zájmů

ČSSD podle místopředsedy poslaneckého klubu Jeronýma Tejce požaduje garanci vlády, že nedojde k arbitrážím kvůli omezení podpory fotovoltaiky. Pokud budou pochybnosti, poslanci soc. dem. plánují, že se nezúčastní závěrečného hlasování o návrhu. Nebudou ale hlasovat proti a nebudou bránit přijetí. Podle Tejce vláda přebírá odpovědnost, zda je návrh v souladu s Ústavou a mezinárodními úmluvami.

Strana také podle Tejce vyzve zákonodárce, aby v případě návrhu na omezení podpory fotovoltaiky na jednání Sněmovny oznámili, zda mají střet zájmů: Tedy, zda nevlastní některou ze slunečních elektráren nebo nemají podíl ve společnosti, která je provozuje. „To je podle mého názoru podstatné,“ uvedl Tejc.

Podle médií má řada projektů skryté vlastníky, jedním z největších provozovatelů solárních elektráren je však polostátní energetická společnost ČEZ. Ta nakupuje hotové projekty, podle tisku jsou mezi prodávajícími vlivní lobbisté. "Na solárním byznysu vydělávají miliardy zejména neprůhledné firmy a lidé s úzkými vazbami na politiky," napsaly nedávno Hospodářské noviny. Největší solární elektrárna v ČR (35 MW), která je údajně devátým největším podobným zdrojem energie světa, byla nedávno spuštěna v obci Vepřek na Mělnicku, investor je neznámý.

Investoři se bojí krachu

Investoři, kteří vložili své peníze do solárního byznysu, minulý týden protestovali proti krokům vlády před Sněmovnou a snažili se přesvědčit poslance, že pro řadu menších subjektů může být toto zdanění likvidační. [celá zpráva]

V lednu minulého roku bylo v Česku 1475 solárních elektráren, které do sítě dodávaly 65,7 megawattů. Za rok jejich počet stoupl na 10 145 a výkon je 693,6 megawattů. Další se ale ještě na poslední chvíli dokončují. Do konce roku by podle Němečkova odhadu mělo být připojeno 1400 až 1600 megawattů.