„Lysohlávky jsou na seznamu omamných a psychotropních látek,“ upozornil brněnský policejní mluvčí Petr Nečesánek.

Do čtyřiceti kusů plodnic se ale houbaři postihu bát nemusí, avšak v případě stovek nebo dokonce tisíců natrhaných kusů jim může hrozit mnohaleté vězení, stejně jako trojici mladíků, které brněnští policisté odhalili při běžné silniční kontrole tento týden.

Působí toxicky na játra a také na ledviny.

V kufru auta měli v taškách, krabičkách a kelímcích celkem devět stovek plodnic. Jen o stovku hub méně měl v tašce minulý týden 26letý muž z Hodonínska, kterého policisté odhalili také při náhodné kontrole.

Podle mykologa Vladimíra Antonína z Moravského zemského muzea je Brněnsko jednou z klasických lokalit, kde lysohlávky rostou ve velkém. „Proti jiným letům, kdy se s nadsázkou daly v lesích okolo Brna kosit kosou, rostou letos trochu méně. Pokud člověk lysohlávky nezná, může je zaměnit s jinými houbami. V případě zmýlení ale nehrozí nic jiného než nevolnosti,“ řekl Právu.

Lysohlávky mají podobné účinky jako kupříkladu LSD, způsobují změny vnímání prostoru, času, barev nebo tvarů. Je jich na padesát druhů, vesměs mají halucinogenní účinky. Mezi nejznámější patří lysohlávka česká a lysohlávka kopinatá, považovaná v Evropě za halucinogenní houbu číslo jedna.

„U lysohlávek je problémem jejich dávkování, účinná látka v houbách se totiž liší i podle toho, kde byly nasbírány. Proto se uživatel místo relativně příjemných prožitků a ostřejšího vnímání může dočkat rozvoje toxické psychózy. Lidi pak mohou pronásledovat jejich představy, věci, kterých se bojí,“ potvrdil drogový expert Jiří Valnoha.

Lysohlávky ale mohou svým uživatelům přinést i zdravotní problémy. „Působí totiž toxicky na játra i také ledviny. Při jejich dlouhodobém užívání by mohlo dojít k jejich poškození,“ dodal.