Zdánlivě jednoduchá a z hlediska ochrany osobních údajů i přínosná úprava ale může lidem způsobit potíže. To, co dosud prokazovali pouhým předložením svého osobního dokladu, budou muset dokazovat jinak. V bance, v nemocnici, v pojišťovně, u notáře, v právní kanceláři, v obchodě při vyřizování půjčky.

Znamená to, že si vystojíte frontu na Czechpointu, kde si koupíte příslušné potvrzení o tom, kde bydlíte či že jste svobodný. Poplatky na Czechpointu se nyní pohybují od třiceti do sto korun za úkon či stránku dokumentu.

V jakých situacích je budete potřebovat? Například kupujete-li automobil, byt či dům od soukromé osoby. Chcete po něm pochopitelně jeho občanku. Tam se mj. dozvíte, že je ženatý, a budete se tedy zajímat, zda o prodeji věci, která může být z poloviny manželky, ví i ona. Protože jinak riskujete, že až se to manželka vašeho obchodního partnera dozví a nebude s prodejem souhlasit, bude kupní smlouva neplatná. Vy budete muset vrátit nemovitost a o peníze se soudit.

Ani manžela si nevyzvednete

Obdobná situace může nastat ve chvíli, kdy vám z ulice odvezou do nemocnice manžela. A tam po vás budou žádat občanský průkaz, aby dodrželi povinnost, že sdělit údaje mohou jen určité osobě z rodiny: manželce.

Jenže ani v prvním, ani ve druhém případě občanský průkaz už požadované údaje obsahovat nebude. Sněmovna má totiž již příští týden schvalovat zákon o základních registrech, které „vyluxování“ dat z osobních dokladů občanů umožní. Hned od roku 2012 z nich má zmizet rodinný stav, od roku 2017 už nebudou obsahovat adresu a tři roky nato ani rodné číslo.

Polčák: Příliš mnoho otázek

„Přínos vedení údajů v občanském průkazu ve smyslu platné právní úpravy není prakticky žádný, neboť veškeré údaje má orgán veřejné správy k dispozici z informačních systémů veřejné správy, pokud jej potřebuje k výkonu své agendy,“ argumentuje ministerstvo vnitra.

Neuvažuje ale o tom, že občané nejednají jen s orgány veřejné správy, ale že mnoho úkonů, při kterých jsou základní osobní údaje potřeba, se týká soukromých subjektů, které nikdy přístup do veřejných registrů mít nebudou.

„Na tyto otázky nikdo nedal příliš mnoho odpovědí a já jsem k tomuto zákonu – řekl bych – umírněný skeptik,“ řekl Právu na adresu zákona šéf výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák (TOP 09).

Bude z toho byznys?

Při projednávání návrhu v prvním čtení ve Sněmovně nikdo námitky nevznesl. „Ve výboru jsme již své pochybnosti řekli. Ministerstvo mě tam přesvědčilo, ale ukazuje se, že otázek stále přibývá, než aby jich ubývalo,“ připustil Polčák, který považuje za závažné především problémy, které mohou nastat v nemocnicích.

Podle něho nelze nutit nemocnice, aby si pořizovaly čtečky na nové občanské průkazy, ve kterých mají být některé doplňující osobní údaje uvedeny v tzv. strojově čitelné zóně. Připouští, že z výroby příslušných zařízení se může v budoucnosti stát miliardový byznys.

„Je to střet dvou koncepcí. Jedna je ochrana soukromí a druhá je určitá deklarace identity. My jsme se v této chvíli vydali cestou ochrany soukromí,“ tvrdí Polčák, podle kterého by zákon ale v nejbližších dnech neměl být schvalován. Do úterý, kdy začíná schůze Sněmovny, která ho má na programu, si jeho výbor vyžádal další doplnění argumentů od ministra vnitra.

„Koalice se musí ještě poradit,“ dodal Polčák s tím, že on bude pro odložení třetího čtení zákona.