„Velká zima se dá očekávat,“ uvedl člen mysliveckého sdružení Lesy Staré Sedliště na Tachovsku Josef Vondráček. „Houfování ptactva začalo zhruba o 14 dnů dříve, než je obvyklé, a stejně tak nezvykle brzy se zvěř začala přebarvovat do zimní srsti,“ upřesnil.

Předpověď se podle něho dá vyčíst i z ulovených kusů divočáků či daňčího. „Jsou hodně zabělené, což je výraz pro množství podkožního tuku,“ doplnil.

Také zlínští myslivci očekávají dlouhou zimu podle fyziologického stavu zvěře, kterou ulovili na přelomu a října.

„Zvěř si vytváří dostatečnou tukovou vrstvu, aby přečkala zimu,“ potvrdil předseda zlínského mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty František Libosvár. Proti jiným rokům dochází v letošním podzimu například u srnců, jelenů, muflonů i divokých prasat k tvorbě silné tukové vrstvy zhruba s dvou až třítýdenním předstihem. „Traduje se, že když se zvěř zaběluje tak brzo, bude tuhá zima,“ podotkl Libosvár.

Vosy mají silnější hnízda

Že si mrazu a sněhu během nadcházející zimy užijeme, si myslí i Rudolf Kovařík z krušnohorské Šindelové, který se řadu let věnuje pozorování počasí a přírody. „Například vosy stavějí silnější hnízda, stejně tak mravenci mají jižní stranu mraveniště vystlanější,“ popsal Kovařík.

Některé druhů ptáků podle něj už odletěly do teplých krajů o několik dní dříve, než bývá zvykem. „Veverky už mají nasysleno a na zahradě pěstovaná cibule má více vrstev slupky,“ poznamenal.

Aby byla jeho předpověď co nejpřesnější, potřebuje celkem 32 úkazů, které nazývá přírodninami. „Zatím nemám všechny, takže nemohu být konkrétnější, Nicméně zima bude teplotně pestrá,“ uzavřel Kovařík.

Krkonoše: zatím nic mimořádného

Nic nesvědčí o příchodu extrémně tvrdé zimy, tvrdí naopak ochranáři v Krkonoších, kde by se podle nich podobné příznaky vzhledem ke klimatu patrně projevily s předstihem.

„Vše se odehrává jako každý jiný rok. Na rostlinách ani zvířatech jsme nepozorovali jedinou anomálii, která by mohla být s tímto spojována. Zima, o které se hovoří, je pouze v hlavách meteorologů,“ podotkl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

„Zatím nemáme žádné signály, že by se zvěř mimořádně připravovala na ochlazení. Tuhé zimy byly i v minulosti. Dohady o tisícileté zimě jsou poněkud zvláštní,“ notoval si s nimi na jihu Čech myslivecký hospodář v Todeňských horách Oldřich Tripes.

Jak se však všichni shodují, moudřejší budeme prý tak někdy za měsíc.

„Vždycky se to odhadovalo podle zajíců. Říkává se totiž, že když je zvěř zatučněná, čeká tuhou zimu. Jenže zajíci se loví až v listopadu,“ řekl Právu Oldřich Sedlář, předseda myslivců ze Žďárska.

„Zima se odhaduje podle toho jaké si zvěř na podzim utvoří tukové zásoby. V těchto dnech se zvířata teprve intenzivně krmí, moudřejší budeme až v polovině listopadu,“ shoduje se s ním František Uher z českolipského mysliveckého spolku.