"Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil.

Šumavský park je v současné době rozdělen na tři zóny dělené podle formy ochrany přírody a hospodaření. V první bezzásahové platí nejpřísnější režim ochrany, lesníci tam nehospodaří a napadené stromy po vichřici nebo kůrovci nechávají ležet. Podle vládního nařízení má první zóna tvořit jen 13 procent plochy, ale za exministra životního prostředí Martina Bursíka a po orkánu Kyrill v ledna 2007 se podle starostů i krajů rozšířila až na nynějších zhruba 30 procent.

Stav před ministrem Bursíkem

Ministr rovněž uvedl, že by v prvé řadě přestal mluvit o bezzásahových zónách, protože podle něj zákon o ochraně přírody a krajiny nic takového nezná. Chce vrátit park k rozčlenění na první, druhou a třetí zónu, tedy do období před ministrem Bursíkem. "Je ale nutné říci přesně, co se v těch zónách může a nemůže. Se současným fundamentalismem, který to dostal někam do roviny, kdy se díváme na mrtvý les, hnědou Šumavu, s tím bych chtěl skončit," zdůraznil.

"Požadujeme, aby vůbec nějaký boj s kůrovcem začal. To, co nyní probíhá na Šumavě, se nedá ani bojem nazývat, je to spíš jeho předstírání," řekl ČTK jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Podle něj musí vzniknout dohoda o tom, jaké budou v parku zóny a jaký bude plán péče. "To je pro nás dnes to nejpodstatnější," dodal Zimola.

Podle ministra vznikne společná pracovní skupina ministerstva, Plzeňského i Jihočeského kraje a obcí a vypracuje návrh zákona o národním parku. "Už máme termíny, chceme, abychom do připomínkového řízení vstoupili na konci roku," dodal. "Bude-li vůle k tomu, aby nový zákon byl opravdu gramotný, tak jak jsme se domluvili, tak nám nejde o to, kdo to prosadil, ale hlavně, že se to prosadí," dodal Zimola. Připomněl návrh Plzeňského kraje zákona o šumavském parku, jehož hlavním smyslem je prosadit, aby se ve většině lesů, které zaujímají 81 procent plochy parku, prováděly zásahy proti kůrovci a po větrných kalamitách.

Drobil přijel bez odborné pomoci

U zástupců Hnutí Duha ale sobotní Drobilova návštěva na Šumavě vyvolala rozpaky, přijel totiž jen s politiky, bez odborníků.

"Ministr Drobil dnes svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal nejen, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří zde dělají výzkum lesů, vyžádal informace," uvedl Jaromír Bláha z hnutí. Naopak Drobilův návrh na scelení roztříštěných malých prvních zón ocenil. "Nesmí při něm ale dojít ke zmenšení rozlohy území ponechaného přírodě, spíše naopak k jeho zvětšení," dodal Bláha.

Starostové obcí i zástupci krajů si v sobotu ministrovi stěžovali na to, že nefunguje komunikace se současným vedením parku. Drobil ČTK řekl, že personální otázky jsou v jeho kompetenci, ale že nebude dělat žádné zásahy, dokud nebude mít pohromadě kompletní názory. S vedením parku se sejde ještě dnes odpoledne a bude chtít znát jeho argumenty.