Článek
Odpůrci změn v návrhu operovali s výsledky minulých komunálních voleb a přepočítávali je podle současného rozdělení Prahy. Podle NSS z toho ale nelze dělat závěry. "Navrhovatelé pomíjejí, že výsledek komunálních voleb z roku 2006 je neopakovatelný a nelze jej přenášet na situaci aktuální," stojí v rozhodnutí senátu s předsedkyní Dagmar Nygrínovou.
"Už jen období několika měsíců, které do komunálních voleb zbývaly v době podání návrhu, s sebou může přinést významné posuny ve voličských preferencích, čehož ostatně bylo Česko v poslední době svědkem. Tím méně lze kalkulovat s volebními výsledky stáří čtyř let," doplnili soudci.
Zástupce opozičních zastupitelů, kteří stížnost podali, Jiří Witzany (SNK ED), ČTK řekl, že budou rozhodnutí soudu respektovat. Podle něj v rozhodnutí soudu mohla sehrát roli i časová tíseň, v úterý totiž musí být na úřady podány kandidátky jednotlivých stran. "Je ale dobře, že jsme stížnost podali. Je třeba bojovat za demokracii a proti svévolnému vykládání zákona," dodal Witzany.
"Proti pravidlům," bránila se ropzdělení opozice
Podle návrhu pětice stran je nové uspořádání "hrubým porušením demokratických pravidel hry". Strana zelených, ČSSD, KDU-ČSL, SNK ED a Věci veřejné tvrdí, že rozdělení Prahy vyhovuje především ODS, která také změnu v zastupitelstvu prosadila. V minulých volbách se v metropoli volilo v jednom obvodu.
Zastupitelstvo Prahy o změně volebních obvodů rozhodlo v polovině června. Opozice to označila to za volební inženýrství, které uškodí malým stranám, protože zvýší počet hlasů, které budou potřebovat na získání jednoho zastupitele.
Vedení Prahy vysvětlovalo změnu například snahou o zpřehlednění a zjednodušení volebních lístků. Díky rozdělení Prahy každý volič najde místo 1500 jmen na lístku jen 180 kandidátů. Podle magistrátu změna také zvýší šance na volební úspěch lokálních uskupení a umožní prosazování témat důležitých pro jednotlivé části Prahy. Dalším uváděným důvodem byly ekonomické úspory.
Nejvyšší správní soud neuznal ani námitku, že změny omezí rovnost volebního práva. Navrhovatelé totiž upozornili na to, že jednotlivé obvody nejsou stejně velké. Různit s proto bude i váha voličských hlasů. Mezi největším největším a nejmenším volebním obvodem je rozdíl 21.683 voličů. Podle NSS to není nepřípustně vysoký rozdíl.
"Po porovnání těchto výsledků s kritérii, která vymezil ve své rozhodovací činnosti Ústavní soud, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že odpůrcem provedené vytvoření volebních obvodů i v tomto ohledu obstojí," stojí v rozhodnutí.