Právě takové aktivity, směřující na ovlivnění významných rozhodnutí při správě státního majetku, vytvářejí podle tajné služby prostor pro klientelismus, korupci či úniky citlivých informací.

„Souvisí s tím také silný zájem těchto skupin na ovlivnění legislativního procesu a personálního obsazení rozhodovacích pozic ve státní správě,“ varuje kontrarozvědka.

Tlaky kvůli ekotendru za desítky miliard

Jako příklad pak podobně jako loni uvádí státní podnik Lesy ČR, spravující několikamiliardový majetek. Právě kvůli němu na sebe totiž podle BIS soustřeďuje pozornost různých podnikatelských nebo lobbistických skupin, které chtějí obchodní transakce nebo personální záležitosti tohoto podniku ovlivňovat. Různé zájmy jednotlivých skupin BIS dokládá např. na obchodní válce mezi státním podnikem a soukromou firmou CE Wood, která vyústila v arbitráž.

Lesy ČR ve středu nicméně jakékoliv podléhání tlakům zvenčí odmítly. „Spekulace o ovlivňování záležitostí podniku lobbistickými skupinami a konkrétní hypotézy z toho dedukované jsou neopodstatněné a jsou pouhými nepodloženými spekulacemi, které nemají racionální a věcný základ,“ uvedl pro ČTK mluvčí podniku Zbyněk Boublík.

Podobné lobbistické tlaky jako v případě státního lesnického podniku zaznamenala BIS loni i u obří zakázky na likvidaci ekologických škod za desítky miliard korun, o jejímž vítězi má rozhodnout příští vláda.

„Lobbistické aktivity směřovaly ke zvýhodnění některých uchazečů o zakázku či k ovlivnění výše vítězné nabídky ve prospěch konkrétních zájemců,“ konstatuje tajná služba.

Ministerstvo financí, které tendr v roce 2008 vypsalo, ale podle svého mluvčího Ondřeje Jakoba žádné indicie o manipulacích v souvislosti s lukrativní zakázkou nemá. „Trváme na tom, že tendr probíhá zcela transparentně s cílem vybrat nejvýhodnější nabídku pro stát,“ řekl Jakob s tím, že pokud resort dostane od BIS podrobnější informace o údajných tlacích lobbistů, bude se jimi zabývat.

Vliv na personální obsazení

BIS také sledovala situaci kolem plánů na privatizaci Českých aerolinií (ČSA). Na neúspěchu této privatizace se podle tajné služby podílela nepříznivá finanční situace firmy. Společnosti jako ČSA jsou podle kontrarozvědky častým objektem zájmu různých skupiny, které se snaží vytvořit si silnější pozici pro případnou privatizaci.

„Mezi jejich časté aktivity patřilo ovlivňování personálního obsazování managementu a vrcholných orgánů těchto společností. Díky tomu měly větší prostor pro získávání interních firemních informací,“ uvádí BIS.