Pane bývalý předsedo ODS, jak se nyní díváte na průběh pondělní výkonné rady, kdy jste rezignoval, ale nepodařilo se vám prosadit některé škrty na kandidátkách?

Popravdě, já jsem rezignoval až v úterý, naprosto formálně a podle pravidel. Chtěl jsem mít absolutní jistotu, že Petr Nečas jako volební lídr dostal, i díky mně, absolutní podporu výkonné rady a že se stane i pověřeným předsedou do řádného volebního kongresu ODS.

Domnívám se, že má mít šanci přesvědčit veřejnost, že on je ten správný lídr a vůdce. Výkonná rada byla standardní panoptikum. Nemám pocit, že se k tomu chci nějak dál vyjadřovat. Mám bobříka mlčení. Nevím, jestli to současně souvisí s bobříkem odvahy. Nicméně já jako starý skaut jsem právě bobříky plnil velmi zodpovědně.

Přesto se vás zeptám, co si myslíte o svém konci ve vrcholné politice?

Celou dobu jsem se snažil, i když je mi vyčítán opak, o zlepšení politické kultury v ČR. Můj odchod do politického důchodu k takovým krokům zcela jistě nepatří. Nic na tom nemění fakt, že jsem ho předvídal, a to již na kongresu v loňském roce, kde jsem ve svém snu o velrybách a velrybářích použil větu: Atmosféra byla dusná jako v knize Garcíi Márqueze Kronika ohlášené smrti. V této knize je od první strany jasné, kdo, jak a kým má být zavražděn.

Je smutné, když se strana nedokáže vypořádat se svým lídrem standardním způsobem a musí ho nestandardně popravovat. Naposledy to dělaly některé zaostalé kmeny v Africe. Politik odchází, když prohraje. To je standardní, na tom trvám.

Co byste teď popřál ODS jako už bývalý předseda?

Pořád jsem členem ODS a paradoxně dokonce místopředsedou aliance stran, kterou založily politické strany jako britští konzervativci, Právo a spravedlnost a ODS v rámci Evropského parlamentu. Popřál bych ODS vítězství ve volbách a ještě spíše České republice středo-pravicovou koalici, která bude pokračovat v mojí politice. Necítím žádnou hořkost. Politik musí být připraven skončit třeba druhý den. Užil jsem si to.

Čím se vlastně nyní budete zabývat, co budete dělat?

Česká republika, na rozdíl od jiných zemí, nemá žádná pravidla pro bývalé premiéry, nějakou třeba doživotní rentičku, takže se budu zabývat prací a věnovat rodině. Možná v opačném pořadí. I proto, že žádná pravidla neexistují, využiji svých znalostí, zkušeností, informací a kontaktů. Myslím si, že nemám jinou možnost. Na pracovním úřadě neskončím. Už se na to těším.

Když jste prožíval dramatické chvíle v politickém životě, kdo byl vaší největší oporou?

Vzhledem k tomu, že politický život mi přinesl celou řadu soukromých i rodinných problémů, tak řeknu korektně, že to byli lidé kolem mne. Na lidi kolem sebe jsem byl někdy přísný, někdy i brutální, ale všichni mi zůstali loajální. Toho si vážím. K těm lidem kolem mě samozřejmě patří moje partnerka Lucie Talmanová a mé děti. Snad jim teď budu moci všechno vynahradit.

Ačkoliv už ODS nepředsedujete, o víkendu se jako šéf stranické delegace zúčastníte posledního rozloučení s polským prezidentem. Jaké byly vaše vztahy s Lechem Kaczyňským?

Jel bych tam i soukromě. Na rozdíl od jiných, kteří se přátelstvím s Lechem Kaczyňským zaklínají, já jsem společně s ním dělal evropskou politiku. Není u nás politik, který by s ním strávil soukromě i pracovně tolik času co já. Ještě teď, když o tom mluvím, mám v očích slzy. Žádný sebelepší scenárista by nevymyslel takový příběh jako příběh Kaczyňských i s tím hrůzostrašným koncem. Budu v Polsku reprezentovat alianci stran a budu tam se svými přáteli.