Podobně vysokou úmrtnost má i Malta, Slovensko, Maďarsko a Portugalsko.

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula v této souvislosti upozornil, že data mohou být ovlivněna tím, že šlo o relativně malé počty úmrtí, čímž mohlo dojít k výkyvům.

Česko mělo navíc snahu evidovat úmrtí v souvislosti s prasečí chřipkou velmi přísně, aby prakticky žádný případ úmrtí kvůli nákaze neunikl pozornosti. "Pečlivě se prováděly pitvy a porovnávalo se, zda chřipka měla reálný význam pro úmrtí," vysvětlil Prymula.

V zemích, jako je třeba Švédsko, byl sice vysoký počet nakažených, ale díky velkému procentu očkovaných je tam relativní úmrtnost nižší. Úmrtnost v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Portugalsku se pohybuje kolem jednoho případu na 100 000 lidí, na Maltě je o něco vyšší.

Malá proočkovanost Čechů

"V tuzemsku se odborníkům nepodařilo vybrané skupiny obyvatel přesvědčit, že očkování skutečně chrání, "uvedl Vít. Celkem má stát odebrat 700 000 dávek vakcíny, zbývajících 462 000 dosud nedovezených čeká na převoz do Česka v Belgii.

Země objednala loni v srpnu milión vakcín za 220 miliónů korun. Bez sankcí jich může odebrat jen 700 000. Ušetří se asi 55 miliónů v závislosti na kurzu eura, uvedl již dříve první náměstek ministryně Marek Šnajdr.

"V tuzemsku se nechalo očkovat jen žalostně málo pacientů s chronickými nemocemi," míní Prymula. Hodně lidí se podle něj mohlo nakazit v rizikových provozech, například na hematoonkologiích.

Na konci února vláda schválila uvolnění vakcíny proti prasečí chřipce pro všechny občany ČR. Očkování je bezplatné a dobrovolné.