Článek
Vyplývá to z analýzy vzorku téměř 4000 předškoláků, kterou zpracovala společnost DAP Services, provozovatel odborného diagnostického serveru Mateřinky.eu.
„Škodlivé jsou přitom oba extrémy. Dítě s příliš slabou, nebo naopak příliš silnou potřebou sebeprosazení se bude odlišovat od projevů svých vrstevníků a narážet na nepochopení,“ říká psycholog Jiří Šimonek, autor diagnostické metody, kterou server Mateřinky.eu používá.
Pokud dítě necítí potřebu být ve skupině s dalšími dětmi, bude působit divně a může to ohrozit celý proces jeho vzdělávání.
„Pokud dítě necítí potřebu být ve skupině s dalšími dětmi, bude působit divně a může to ohrozit celý proces jeho vzdělávání. Naopak dítě přímo závislé na ostatních nebude jednat samostatně a bez kolektivu se nic nenaučí,“ konstatuje psycholog. Roční odklad může tyto negativní projevy výrazně zmírnit.
Podle odborníků úspěch u zápisu jen minimálně souvisí s inteligencí dítěte. Pro úspěšný nástup do školy je podle nich zásadní jeho sociální zralost. Jde o souhrn sociálních i intelektových dovedností, který si dítě vytváří v rodině prakticky už od narození. Inteligenční kvocient může být i neobyčejně vysoký, a přesto dítě nemusí být připravené, pětileté děti proto do školy patří jen výjimečně.
„Největším rizikem pro další vývoj dítěte jsou příliš ambiciózní rodiče, kteří chtějí sobě i světu dokázat, že mají nadprůměrně inteligentní dítě. Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci přibližně čtyři procenta a jejich talent se zpravidla objevuje až v pozdějším věku a vždy musí být podtržen tvrdou prací,“ vysvětluje Šimonek.