"Vojáci nemohou být považováni za pokusný vzorek, na němž se bude – bez jejich souhlasu – vakcína v praxi zkoušet," zdůvodnil v prohlášení Klaus.

Podle Klause je vakcinace vojáků a státních zaměstnanců obecně mimořádně sporná, dokonce i nepřijatelná. Jeho „občanský názor navíc zesilují nevyjasněná zdravotní rizika tohoto očkování, o kterém se vede veřejný spor mezi našimi zdravotníky“. Oprávněné by to bylo pouze v případě epidemie, ale ta momentálně nehrozí, domnívá se Klaus.

Požádal proto ministra obrany Martina Bartáka a náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, aby rozhodnutí o povinné vakcinaci ještě zvážili a případně zmírnili tak, aby se mohl každý voják za sebe rozhodnout.

Čtěte také: Na prasečí chřipku zemřelo za poslední týden 12 lidí

Přehodnocení rozhodnutí nakonec odpoledne potvrdil Právu ministr Barták. „S panem prezidentem jsem o tom hovořil, nebylo to nic kontroverzního, v současné době pandemie neprobíhá, shodli jsme se na generálním štábu, zdali se jeho nařízení bude nějakým způsobem měnit a zda se nezúží počet očkovaných vojáků a civilních zaměstnanců z těch uvažovaných 16 tisíc,“ řekl Barták.

Prezident zjevně narážel na dohady, které se v poslední době kolem hrozby pandemie zákeřného viru točí. Spekuluje se o tom, že rizika jsou přemrštěná a záměrně se nafukovala. Těžit z toho měly farmaceutické společnosti, které vyvíjely vakcínu proti H1N1.

Kvůli tomu prošetřila i Světová zdravotnická organizace (WHO) své analýzy, na jejichž základě varovala před výjimečnou situací. Auditoři však dospěli k závěru, že o rizicích spojených s neudržitelným rozšířením viru WHO nepřeháněla.

Své výhrady měli i čeští zdravotníci, z nichž mnozí vakcínu odmítli s tím, že si nejsou jisti možnými vedlejšími účinky.