Letošní volby naznačí budoucího prezidenta

Některé strany sice navrhují přímou volbu prezidenta, vzhledem k potřebné ústavní většině ji však nejspíš neprosadí a hlavu státu budou opět volit obě parlamentní komory. Volitelů ve Sněmovně a Senátu je celkově 281.

Za předpokladu plné účasti je nejtěsnější možnou většinou 141 hlasů na společném zasedání obou komor. Současný prezident už potřetí kandidovat nemůže. V nedávném rozhovoru pro Právo vyloučil i to, že by do voleb šel v případě, že by se změnila pravidla tak, aby mu to umožnila. „Pokus jakýmkoli způsobem se zmocnit třetího volebního období podle modelu prezidentů středoasijských zemí považuji za vyloučený,“ řekl. Klaus v parlamentu v letech 2003 a 2008 vždy získal o jeden hlas navíc, než nutně potřeboval.

Dolní komora se v květnu obmění celá, Senát na podzim ze třetiny – do prezidentské volby se další třetina změní ještě v roce 2012. Právě senátorské hlasy mohou o příští hlavě státu rozhodnout.

 Nyní má v horní komoře většinu ODS (36) spolu s klubem nazvaným TOP 09 a Starostové (8), takže drží celkem 44 z 81 senátorských mandátů. Jenže občanští demokraté budou mít letošní senátní volby těžké. Obhajují totiž 18 z 27 mandátů, zatímco soc. dem. žádný.

V minulých senátních volbách v roce 2004 těžila pravice z krize tehdejší soc. dem. vlády, což se letos nemusí zopakovat. Rázem by se tak mohla utvořit například koalice soc. dem., lidovců a dalších menších stran. Pokud by pak levice výrazně uspěla ve sněmovních volbách, mohla by prezidentskou většinu získat také ČSSD s komunisty.

Jací kandidáti mohou být ve hře? V zásadě existuje trojí druh možných uchazečů o nejvyšší post ve státě. Někteří se o něj víceméně otevřeně hlásí, druhé do toho tlačí jejich spolupracovníci a ti třetí prezidentské ambice nemají, ale mohli by se stát horkými favority na kompromisní řešení.

Do první skupiny patří například šéf soc. dem. Jiří Paroubek. Ten už v roce 2007, necelý rok před druhou prezidentskou volbou, na jedné straně odmítl, že by šel do souboje s Klausem, jiné by to však prý s jeho kandidaturou bylo za „pět až sedm let“. „Kdybych nebyl úspěšný, tak budu chodit třeba na ryby a taky se nic nestane,“ podotkl tehdy.

Svou kandidaturu už připustil také předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Ten ve stejné době poznamenal: „Pro mě je Václav Klaus jednička na tuto pozici. Já si mohu šest let počkat, ne?“

Paroubek by měl zřejmě největší šanci, kdyby většinu měla soc. dem. s komunisty. Ti však v minulosti přicházeli s vlastními kandidáty, naposledy s tehdejší europoslankyní Janou Bobošíkovou. V roce 2003 přitom pomohli Klausovi. Komunisté se tak mohou stát jazýčkem na vahách.

V Sobotkově případě je otázkou, zda by se za něho jednotně postavila ODS. U Paroubka bude záležet, zda straníky přesvědčí vyhranými volbami.

Do druhé skupiny potenciálních kandidátů už léta patří expremiér a zakladatel Strany práv občanů Miloš Zeman. Právě jeho uskupení má jako jednu z hlavních priorit zavedení přímé volby do různých institucí včetně té prezidentské.

„Bude-li přímá volba prezidenta, tak bude samozřejmě záležet na tom, kolik jednotliví kandidáti v peticích za jejich kandidaturu dostanou hlasů. To už bude velmi silný průzkum. A jeho výsledky bude třeba respektovat. Já tedy svou účast nevylučuji, ale v této chvíli připravuji vylodění na pobřeží,“ řekl Zeman Právu loni v říjnu.

V nepřímé volbě by Zeman příliš šancí neměl – zřejmě by se mohl opřít o část soc. dem. a komunistů, možná i o jednotlivce z pravicových stran včetně ODS. To by ale zřejmě nestačilo.

Mezi svým okolím „postrkované“ patří také šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Toho už před minulou volbou navrhoval například prezident Václav Havel či senátorský Klub otevřené demokracie. Také TOP 09 chce přímou volbu. Pokud Schwarzenbergovi vydrží současná popularita, měl by šanci. V nepřímé volby by záleželo na tom, zda se TOP 09 podaří udržet v politice. Přicházela by v úvahu dohoda s ODS a menšími stranami.

Jak známo z minulých voleb, někteří kandidáti se objevují na poslední chvíli. Ideálním kompromisem by tak mohl být současný premiér Jan Fischer. Ten však tvrdí, že v politice zůstat nechce. Nelze však vyloučit, že Fischera, který nyní s přehledem vede žebříček důvěryhodnosti politiků, některá strana zkusí přemluvit.