Hlavní obsah

Majetek armády nikdo nechce, nabízí i zámek či lázeňský dům

Právo, Oldřich Danda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Krize na realitním trhu se nedotkla pouze developerů a realitních kanceláří. Nedostatkem majetných kupců začalo trpět i ministerstvo obrany potažmo odbor pro nakládání s nepotřebným majetkem.

Článek

Ten má ve své nabídce nejen starou techniku, ale i byty, chaty, pozemky a hlavně nepotřebná kasárna a muniční sklady. Úředníci z ministerstva přesto věří, že je čeká dobrá sezóna, hlavně proto, že do svého portfolia dali „třešničky z dortu“ – lázeňský dům v Mariánských Lázních, zámek Červené Pečky či pevnosti z doby Marie Terezie.

„Hodně se nás dotkla krize realitního trhu. Trochu více než ostatní, protože naše reality – nebudeme si to namlouvat –- nejsou vzhledem k tomu, kde se nacházejí a v jakém jsou stavu, tolik zajímavé. Ovlivnilo to hlavně prodej kasáren. Za tento rok se nám nepodařilo prodat ani jedny,“ řekl Právu ředitel odboru Jiří Král.

Do dalšího kola proto jdou kasárna v Hranicích na Moravě, v Přerově či obrovské sklady v Olomouci. Tentokráte za sníženou cenu. Ta se někdy dostane až na polovinu odhadu, nikdy však obrana neprodává za cenu, která by byla nižší než cena pozemků v místě obvyklá.

Do kasy obrany

Nic není však tak černé. Na zámek Červené Pečky, který v roce 1949 stát zkonfiskoval Bohdanu Hrubému a o který jeho potomci neprojevili zájem, si podle Krále brousí zuby hned několik zájemců. Cena za komplex budov a pozemků není vysoká – pět miliónů korun. Za léčebný dům v Mariánských Lázních chce ministerstvo podstatně více – nejméně 85 miliónů. Možná že dostane víc, protože každý prodej je řešen jako výběrové řízení.

Souvisí to hlavně s tím, že v roce 2004 skončila prezenční služba a potřeby armády se zmenšily na třetinu. Už nebyli vojáci základní služby a nebyla potřeba ubytování a cvičení.
Jiří Král z ministerstva obrany

Úředníci se mají proč snažit, protože proti minulosti zůstanou utržené peníze v rozpočtu ministerstva, které po velkých škrtech musí radikálně šetřit. „My jsme akceptovali snížení rozpočtu o sedm miliard korun, ale máme dohodu s ministerstvem financí, že příjmy za odprodeje nepotřebného majetku zůstanou příjmem kapitoly ministerstva obrany,“ uvedl Král.

Letos se jim podařilo prodat majetek za 420 miliónů korun. Za posledních devět let pak za 4,2 miliardy korun. Větší část ale obrana převedla na jiné státní úřady či na obce a města, celkově za 87,3 miliardy korun.

Z archívu bude možná univerzitní kampus

Krize nekrize, zájem je stále o vysloužilá auta a náklaďáky. Dobře prodejné jsou i byty, menší domy a hlavně pozemky. Nejlépe se nemovitosti prodávají podle Krále v Praze, ale zde ministerstvo skoro vše nepotřebné prodalo a hlavně převedlo na jiná ministerstva.

Velkou hodnotu – podle dřívějších odhadů až jednu miliardu – má areál Invalidovny, kde je vojenský archív. Ten obrana chystá přesunout do Ruzyně, kde se připravuje výstavba nového archívu. O Invalidovnu projevila zájem Karlova univerzita, která chce klasicistní památku přestavět na studentský kampus. Velkému stěhování ministerstvu brání pouze nedostatek peněz na novou výstavbu.

Armáda se začala výrazněji zbavovat nepotřebného majetku až po roce 2001. „Souvisí to hlavně s tím, že v roce 2004 skončila prezenční služba a potřeby armády se zmenšily na třetinu. Už nebyli vojáci základní služby a nebyla potřeba ubytování a cvičení,“ řekl Král.

Ne vždy se armádě daří s nepotřebným majetkem dobře hospodařit. „Do některých základen se investovalo, a pak se ukázalo, že je armáda nepotřebuje. Zrekonstruovala se kasárna v Janovicích nad Úhlavou, v Rožmitále pod Třemšínem a pak, aniž by se tam vojáci nastěhovali, je armáda opustila. Dnes nejsou peníze a u každé investice musí být jasné, že nemovitost nebude vyřazena,“ podotkl Král.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám