Jde sice o maximální možnou částku, ale i bruselský asistent s průměrným platem čtyř tisíc eur (sto tisíc korun) je na tom málem stejně jako zdejší poslanec.

Pro srovnání – předseda výboru v české Sněmovně pobírá 86 500 Kč hrubého; k tomu dostane až 43 300 korun ve formě nezdanitelných náhrad.

Europoslanec má na asistenty k dispozici až 17 540 eur za měsíc (447 tisíc Kč), nicméně z této částky si musí hradit pracovníky jak v Bruselu, tak v Česku. I tak si může „dovolit“ dva špičkově placené asistenty a jednoho se mzdou 2606 eur měsíčně (66 tisíc korun).

Na druhou stranu europoslanec nemá při zaměstnávání asistentů tolik volnosti jako jeho český kolega a musí se řídit jistými omezení, která začala v EU platit v červenci.

Podle nového systému se například o smlouvy a platy asistentů stará Evropský parlament (EP), europoslanci nesmějí zaměstnávat nejbližší rodinné příslušníky a při určování mzdy asistentů se musejí řídit 19 platovými třídami.

„Je samozřejmě na poslancích, s kým chtějí pracovat. Stejně tak s přihlédnutím k devatenácti platovým třídám mají volnou ruku, co se týče mzdy asistentů. V tomto ohledu je mezi europoslancem a jeho asistentem či asistentkou běžný pracovní vztah. O veškeré administrativní a finanční ohledy se však stará parlament,“ řekla Právu mluvčí EP Marjory van der Brookeová.

Kolik pobírají politici
poslanec a senátor v ČR61 400 Kč hrubého (plus 31 900–43 300 Kč nezdanitelné náhrady), dále 35 tisíc měsíčně na asistenty, 14 200–33 200 Kč za kancelář, příspěvek na ubytování v Praze až 17 tisíc Kč.
europoslanec7666 eur hrubého měsíčně (195 000 Kč), dále až 17 540 eur/měsíc na asistenty (447 tisíc Kč), 4202 eur (107 tisíc Kč) na kancelář, 298 eur/den (7600 Kč) na stravu a ubytování.
předseda výboru Sněmovny86 500 Kč hrubého
předseda Sněmovny nebo Senátu164 900 Kč hrubého plus 33 tisíc Kč náhrady
premiér164 900 Kč hrubého plus 21 100 Kč náhrady
prezident204 700 Kč plus 190 500 Kč hrubého náhrady (plat se mu nedaní)
eurokomisař19 908 eur (510 000 Kč)
předseda Evropské komise22210 eur hrubého (566 000 Kč)
europrezidentzatím nestanoveno, uvažuje se o 25–29 tisících eur (637-740 tisíc Kč)
prezident USA33 tisíc dolarů (582 000 Kč)
euroasistent (1. platová třída)1619,17 eura hrubého (41 288 Kč)
euroasistent (6. platová třída)2606,59 eura hrubého (66 468 Kč)
euroasistent (13. platová třída)4590,59 eura hrubého (117 000 Kč)
euroasistent (19. platová třída)7456,78 eura hrubého (190 000 Kč)

Právě kvůli machinacím s asistentskými příspěvky minulý týden odsoudil soud v Londýně ke dvěma letům vězení bývalého britského europoslance Toma Wisea. Tomu obžaloba dokázala, že na tajné konto převedl 43 500 eur (1,1 miliónu korun) z peněz, které deklaroval, že vyplatil svým bruselským zaměstnancům. Podle obžaloby za pětileté volební období mohl ukrást až 200 tisíc eur (zhruba pět miliónů Kč), to se však dokázat nepodařilo.

Stop rodinným příslušníkům

Ve srovnání se svými českými kolegy však asistenti europoslanců, kteří navíc získali status pracovníků EU se všemi výhodami (například v sociálním zabezpečení), mají ve mzdových záležitostech jednoznačně navrch – i nejnižší možný plat 1619 eur hrubého měsíčně (asi 41 tisíc Kč) je téměř o dvacet procent vyšší než nejvyšší možný hrubý plat asistenta ve Sněmovně (35 tisíc korun hrubého).

A jak si zmíněné platy stojí v místech utrácení? Loni podle studie společnosti Mercer byla Praha 29. nejdražším městem na světě (letos se propadla na 70. místo), zatímco Brusel byl v roce 2008 na 39. příčce (letos jednačtyřicátý).

Na druhou stranu studie vydavatele časopisu The Economist zařadila loni Prahu na 34. místo (letos až na 56. příčku), zatímco Brusel byl 12. (v roce 2009 čtrnáctým) nejdražším městem na světě.

V podstatě jediným omezením, jímž se musí řídit český poslanec, je přidělená částka 35 tisíc korun měsíčně; tu však může rozdělit, jak a komu chce. Někteří zákonodárci tak dokonce zaměstnávají své rodinné příslušníky. To je třeba příklad poslance Libora Ježka (ODS), který zaměstnává manželku, či jeho stranického kolegy Zbyňka Novotného, pro něhož pracuje matka.

Právě zaměstnávání rodinných příslušníků bylo dalším z argumentů pro změnu stanov v EP. V Bruselu svého muže zaměstnávala v období 2004–2009, kdy to ještě bylo legální, Jana Bobošíková, pro Petra Duchoně (ODS) pracovala jeho žena a jeho stranický kolega Jaroslav Zvěřina platil vlastní dceru – na to se však přišlo až později, jelikož byla vdaná a měla jiné příjmení.

Současní europoslanci tedy nesmějí zaměstnávat své „nejbližší rodinné příslušníky“, to však neznamená, že pro ně příbuzní nepracují. Podle seznamu, který Právu poskytly stranické sekretariáty EP, to však nicméně na první pohled nevypadá, že by některý český europoslanec zaměstnával někoho z rodiny.