"Podle tohoto stanoviska použití automatického obranného zařízení, jehož účelem je odvrátit možný nebo předpokládaný budoucí útok na zájem chráněný trestním zákonem, a to bez součinnosti obránce, může být za určitých okolností posuzováno jako nutná obrana ve smyslu § 13 trestního zákona,“ uvedl Knötig.

Důležitou podmínkou pro beztrestné použití zařízení je, aby byly splněny požadavky pro nutnou obranu. Aktivovat se může jen proti přímo hrozícímu či trvajícímu útoku a aby jeho účinnost nebyla zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

V jiném případě hrozí osobě, která zařízení instalovala, že mu soud přiřkne odpovědnost za trestný čin spáchaný zpravidla z nedbalosti.

Nástražný systém lze aktivovat jen v naprosto krajní situaci, kdy jde o život a zdraví.mluvčí Nejvyššího soudu ČR

Knötig vysvětlil, že je naprosto klíčové, za jakých okolností je systém použit. Rozhodně nemůže past použít na všechny osoby, které nezákonně vniknou do domácnosti. Poranění zloděje tedy zůstává nadále trestné. Pokud ale majitel domu spustí past za situace, kdy jej například odhalený lupič ohrožuje na životě, trest mu za to nehrozí. Nástražnou past je tedy nutné vnímat jako obdobu zbraně.

I zbraň lze beztrestně použít k vlastní ochraně. Při použití pasti, stejně jako zbraně, ale policie bude zkoumat, zda šlo o přiměřenou obranu. "Nástražný systém lze tedy aktivovat jen v naprosto krajní situaci, kdy jde o život a zdraví," dodal mluvčí.  

Jedním z případů, které vyvolaly rozporuplné debaty ohledně povolené ochrany majektu, byla kauza důchodce Oldřicha Doskočila. Ten svou chatu vybavil kvůli častým nájezdům lupičů samostříly. Když pak zloděj vzal za kliku, dostal projektilem do stehna. Soud to tehdy posoudil jako přiměřenou obranu, Doskočil byl ovšem uznán vinným z nedovoleného ozbrojování.

Čtěte také: Muž, jenž bránil chatu samostřílem, trest nedostal